V prvním pololetí 2022 opět ubylo lidí s exekucemi

Data EK ČR za prvních šest měsíců letošního roku potvrzují dlouhodobý trend poklesu počtu dlužníků. Zatímco ke konci roku 2021 bylo v exekuci 698 028 lidí, ke konci června 2022 jich bylo už jen 683 239.

Průměrnému českému dlužníkovi je 46 let a má 6 exekucí. Zvýšila se ale průměrná vymáhaná částka na jednu exekuci. Ke konci roku 2021 to bylo necelých 76 tisíc korun, aktuálně je to bezmála 80 tisíc. Podle prezidenta EK ČR Jana Mlynarčíka to může souviset se zastavováním marných bagatelních exekucí: „Těchto exekucí zastavují nyní exekutoři poměrně hodně. Jde o řízení s dlužnými částkami do 1500 korun. Větší dluhy ale zůstávají, což se mohlo propsat i do zvýšení průměrné vymáhané částky na jednu exekuci.“

Počet nově zahájených exekucí v prvním pololetí roku 2022 oproti stejnému období loňského roku mírně poklesl. Do konce června 2022 se zahájilo 222 082  exekucí, loni to bylo o něco více 226 018. „V důsledku pandemie onemocnění Covid-19 toto číslo nejprve pokleslo, následně rostlo a aktuálně je počet zahajovaných exekucí stabilní. Finanční problémy, které měly nastat v souvislosti s covidovými opatřeními, se nijak zvlášť neprojevují,“ dodává Jan Mlynarčík.

Nejzadluženějšími kraji v ČR zůstávají Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Právě tam také najdeme města s nejvyšším počtem fyzických osob s alespoň jednou exekucí v přepočtu na počet obyvatel. Mezi ně patří například Obrnice (Most), Trmice (Ústí nad Labem) a Šluknov (Děčín). „Leží v krajích, které patří dlouhodobě k těm, kde je exekucí na počet obyvatel nejvíce. Zmíněné oblasti se dlouhodobě potýkají se strukturálními problémy, které souvisí s pomalejším rozvojem a výrazným poklesem průmyslové výroby v 90. letech,“ vysvětluje prezident EK ČR Jan Mlynarčík. Ve zmíněných krajích je patrná nízká míra investic a velká nezaměstnanost. Důsledkem toho je pak vyšší počet exekucí. „Počet exekucí tedy není příčinou těchto problémů. Je to přesně naopak. Ve veřejném prostoru je to, bohužel, často prezentováno nesprávně,“ upřesňuje Mlynarčík.

Mezi nejméně zadlužené kraje patří třeba Kraj Vysočina nebo Zlínský kraj. Ty jsou dlouhodobě z hlediska dluhové problematiky příkladné. Roli v tom může hrát třeba nižší míra vnitřní migrace, hospodářské podmínky (nízká nezaměstnanost, nižší míra urbanizace), ale také náboženství.

Další podrobné informace k jednotlivým krajům najdete na Statistickém webu Exekutorské komory.

 

Zveřejněno 8. srpna 2022