Online poradna

Obecně platí, že soudní exekutor je oprávněn začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného ihned poté, co jej soud pověřil vedením exekuce. Vyrozumění o zahájení exekuce exekutor zasílá povinnému spolu s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje. S vyrozuměním o zahájení exekuce se povinnému zasílá exekuční návrh, kopie exekučního titulu a výzva k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti. Fakticky tak dochází k postihu majetku povinného ještě před tím, než je povinný o zahájení exekučního řízení exekutorem informován. Tento postup je v exekučním řízení standardní a zcela v souladu se zákonem. Tímto způsobem se zajišťuje ochrana oprávněného před případným zkracujícím jednáním ze strany povinného (např. zmenšením či ukrytím majetku, zastřením jeho existence apod.).

Pokud Vám přesto nebyly doručeny žádné písemnosti, doporučujeme nahlédnout do exekučního spisu a zjistit, zda, kdy a jak Vám byly písemnosti doručovány (např. tzv. fikcí, protože jste si písemnosti ani na výzvu nepřevzali v zákonem stanovené době). Účastníci řízení mají na nahlédnutí do exekučního spisu dle ust. § 94 odst. 1 ve spojení s § 95 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v účinném znění, zákonný nárok. Doporučujeme si předem u exekutora sjednat termín pro nahlížení.

Budete-li i po učinění těchto kroků přesvědčeni, že je proti Vám exekuce vedena neoprávněně, můžete podat návrh na zastavení exekuce dle § 55 exekučního řádu. Návrh se podává k soudnímu exekutorovi, který exekuci vede. Návrh musí být srozumitelný, určitý a musí obsahovat obecné náležitosti podání dle § 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, musí z něj tedy být patrno, komu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje (čeho se domáhá).

V případě zablokovaného bankovního účtu můžete požádat peněžní instituci o jednorázovou výplatu trojnásobku životního minima z postiženého účtu. Žádosti povinného je peněžní ústav povinen vyhovět v případě, že se na účtu nachází dostatek prostředků.

Soudní exekutor je oprávněn postihnout peněžní prostředky na bankovním účtu povinného tzv. přikázáním pohledávky. V okamžiku vydání předmětného exekučního příkazu není přitom rozhodné, jaké finanční prostředky se na účtu nacházejí, tedy ani to, zda se jedná o prostředky, které slouží k uspokojování životních potřeb (mzda, dávky apod.). Peněžní prostředky na účtu jsou po právní stránce v majetku banky a její klient má vůči bance pohledávku, kterou exekutor postihuje.

Je-li povinnému na postižený účet vyplácena nezabavitelná část mzdy, je vhodné si se zaměstnavatelem sjednat jiný způsob její výplaty (např. poštovní poukázkou). V případě zablokovaného bankovního účtu můžete požádat peněžní instituci o jednorázovou výplatu dvojnásobku životního minima z postiženého účtu.

Pakliže je povinnému na postižený účet vyplácena toliko nezabavitelná část mzdy po srážce prováděné zaměstnavatelem na základě exekučního příkazu srážkami ze mzdy a jiných příjmů, může povinný podat návrh na částečné zastavení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu dle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v účinném znění. K návrhu je nutno přiložit doklady osvědčující, že se na předmětném účtu skutečně nachází toliko zůstatek mzdy po provedené srážce. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. IV. ÚS 121/16, nelze prostřednictvím exekučního příkazu přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu postihovat nezabavitelnou část mzdy, která je na tento účet po srážkách poukazována.

Exekučního řízení nekončí okamžitě vymožením povinnosti. Po vymožení celé částky soudní exekutor vydá neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce, který zašle účastníkům řízení s lhůtou 8 dní pro podání námitek, pokud námitky nejsou podány, nabude příkaz právní moci a tím je exekuce provedena (skončena).

Následně soudní exekutor v souladu s ust. § 46 odst. 8 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnost (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v účinném znění, zašle všem uvedeným subjektům (včetně banky, která vede postižený účet povinného) oznámení o skončení exekuce, kde označí exekuční příkazy, jejichž účinky zanikly provedením exekuce v souladu s ust. § 47 odst. 7 exekučního řádu. Na základě tohoto oznámení obeslané orgány a instituce uvolní majetek povinného, který byl postižený exekučním příkazem, a v plném rozsahu povinnému umožní dispozici s ním.

Nutno však podotknout, že okamžik, kdy dojde k odblokování Vašeho účtu, závisí také na vnitřních procesech jednotlivých peněžních ústavů.

Mezi zákonem stanovené způsoby provedení exekuce při vymáhání peněžité pohledávky patří srážky ze mzdy a jiných příjmů, přikázání pohledávky (např. peněžních účtů), prodej movitých a nemovitých věcí, postižení závodu, správa nemovité věci a v případech vymáhání dlužného výživného pak i pozastavení řidičského oprávnění. Splátkový kalendář, který Vám byl umožněn, však mezi nimi není a nepředstavuje tak způsob provedení exekuce, který by tuzemský právní řád znal. Proto vždy záleží pouze na dohodě se soudním exekutorem a konkrétních okolnostech případu. I přes to však platí, že k uvedeným způsobům provedení exekuce může soudní exekutor přistoupit postupně, ale i současně.

Dohoda o splátkách neznamená, že by soudní exekutor nemohl zároveň provádět exekuci jinými shora uvedenými způsoby, jelikož soudní exekutor primárně postupuje tak, aby byla vymáhaná pohledávka uspokojena rychle a účelně. Stejně tak splátkový kalendář nemůže mít za následek jakékoli rušení již vydaných exekučních příkazů.

V drtivé většině případů, jsou-li dohodnuté splátky řádně a včas hrazeny a jejich výše je přiměřená k celkové vymáhané částce, nemá exekutor důvod exekuci provádět některým z uvedených způsobů exekuce.

V první řadě je třeba si uvědomit, že vydání exekučního příkazu má zejména zajišťovací charakter. To, že byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci, ještě neznamená, že k prodeji musí dojít.

K prodeji nemovité věci, kterou povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, může soudní exekutor dle zákonné posloupnosti způsobů provedení exekuce přistoupit až v nejzazším případě, neboť tento způsob provedení exekuce nejvíce zasahuje do života povinného a jeho rodiny. Až jsou-li méně invazivní způsoby provedení exekuce neúčelné nebo by jejich prostřednictvím exekuce trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, může exekutor přistoupit k vedení exekuce více invazivními způsoby.

Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR nelze-li pohledávku věřitele vůbec nebo v přiměřené době uspokojit jiným způsobem provedení exekuce, není zvolený způsob exekuce nevhodný, ani pokud cena předmětu, z něhož má být věřitel uspokojen, značně přesahuje výši vymáhané pohledávky. Jestliže tedy dlužník namítá nepoměr výše pohledávky k postižené nemovitosti, pak je na něm, aby prokázal, že lze exekuci úspěšně provést postižením jiného jeho majetku vhodnějším způsobem (26 Cdo 53/2015).

Záleží tedy na povinném, aby v případě, kdy s konkrétním způsobem provádění exekuce nesouhlasí, využil procesních prostředků, jež mu právní řád právě pro tyto případy poskytuje (např. návrh na zastavení či odklad exekuce), popřípadě, aby prokázal existenci jiného postižitelného majetku, který postačí ke splnění vymáhané povinnosti.

Mezi zákonem stanovené způsoby provedení exekuce při vymáhání peněžité pohledávky patří srážky ze mzdy a jiných příjmů, přikázání pohledávky (např. peněžních účtů), prodej movitých a nemovitých věcí, postižení závodu, správa nemovité věci a v případech vymáhání dlužného výživného pak i pozastavení řidičského oprávnění. Soudní exekutor může k jednotlivým způsobům provedení exekuce přistoupit postupně, ale také současně. Ačkoli je exekutor vázán zásadou přiměřenosti jím zvoleného způsobu exekuce, je stejně tak vázán zásadou rychlosti a efektivnosti jeho postupu v exekučním řízení.

Prodej movitých věcí je v zákonné posloupnosti způsobů vedení exekuce až jeden z posledních. Skutečný prodej movitých věcí tedy může být realizován až v případě, kdy předchozí způsoby exekuce nepovedou v dohledné době k vymožení celé pohledávky a příslušenství. To ale neznamená, že by exekutora nemohl činit zajišťovací úkony – tj. soupis movitých věc, jejich odvoz za striktního dodržení zákonem stanovených podmínek.

Podle povahy a výše vymáhané pohledávky by Vámi zmiňované srážky ze mzdy sice v delším časovém horizontu mohly být schopny uhradit celou vymáhanou pohledávku, ale s ohledem na výše uvedené zásady může exekutor přistoupit i k provedení exekuce prodejem movitých věcí, a to i v kombinaci s již probíhající exekucí srážkami ze mzdy, pokud nelze očekávat vymožení z prováděných srážek v dohledné době.

Třetí osoba, jejíž věci byly pojaty do soupisu, má možnost podat u soudního exekutora návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o soupisu dozvěděla. Vlastnictví věci je třeba doložit, např. kupní smlouvou, fakturami či jiným dokladem, na kterém je uvedeno jméno vlastníka. Exekutor o návrhu rozhodne do 15 dnů. Pokud exekutor návrhu na vyloučení věci nevyhoví, lze do 30 dnů od doručení rozhodnutí, kterým exekutor návrhu nevyhověl, podat u exekučního soudu žalobu na vyloučení věci ze soupisu movitých věcí (tzv. excindační žaloba) dle ust. § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění. Do doby rozhodnutí o žalobě nesmí exekutor předmětnou sepsanou věc prodat.

Soupis movitých věcí na místě samém provádí soudní exekutor v bytě povinného nebo na jiném místě, kde má povinný umístěny své věci. Bytem povinného se dle judikatury, např. rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu, čj. 14 Kse 6/2001 - 299, rozumí byt, který povinný užívá na základě vlastnického práva, práva odpovídajícímu věcnému břemeni, práva nájmu bytu nebo práva pronájmu bytu, nebo i z dalších důvodů, např. jako člen společné domácnosti vlastníka (spoluvlastníka) bytu nebo domu nebo nájemce bytu nebo po dohodě s ním, na základě výpůjčky, popř. bez právního důvodu nebo protiprávně. Předpokladem je vždy to, že povinný byt skutečně užívá a že v něm má umístěny své věci. Za užívání bytu je přitom třeba považovat jeho užívání k bydlení (i jen občasnému), nikoli jen ke společenskému účelu (např. návštěvy). Není tedy rozhodné, zda má povinný na dané adrese trvalý pobyt či nikoliv, rovněž není pro účely soupisu věcí rozhodné, kdo je vlastníkem dané nemovité věci.

Věci nepodléhající soupisu jmenuje zákon zejména v ust. § 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění.

a) běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,

b) obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,

c) studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,

d) snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,

e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,

f) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce,

g) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Pokud dojde k soupisu výše uvedených věcí, je na místě podat návrh na částečné zastavení exekuce, neboť exekuce postihuje věci, které jsou z ní vyloučeny, nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit.

Vykonavatel nesepíše věc, která patří osobě odlišné od povinného, pokud je bezpochyby prokázáno, že tato věc povinnému nepatří. Žádný právní předpis však neurčuje, jakými listinami by mělo být prokazováno, že se nejedná o věc ve vlastnictví povinného. V konkrétním případě tak záleží na uvážení soudního exekutora, popřípadě jeho vykonavatelů. Obecně lze vlastnické právo k dotčeným věcem prokázat předložením účtenky, faktury či paragonu ke každé jednotlivé věci, pokud je na tomto dokladu uvedeno jméno nabyvatele, resp. vlastníka. V případě, že byla do soupisu pojata věc, jež není ve vlastnictví povinného, má vlastník sepsané věci, možnost podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, popř. vylučovací žalobu (viz dotaz č. 7).

Soudní exekutor nemá ze zákona povinnost zasílat účastníkům řízení rozúčtování částek vymožených jednotlivými způsoby provedení exekuce. Pokud máte zájem zjistit více informací o exekučním řízení, máte možnost jako účastník řízení nahlédnout do exekučního spisu podle ust. § 94 odst. 1 ve spojení s § 95 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nahlížení do spisu probíhá zásadně v sídle soudního exekutora. Lze však k tomuto úkonu zmocnit i třetí osobu. Termín nahlížení do spisu je vhodné s pracovníky exekutorského úřadu domluvit předem. Součástí exekučního spisu je i finanční přehled, odkud můžete zjistit jaká částka již byla vymožena, jak byla rozdělena na vymáhanou pohledávku, její příslušenství, náklady oprávněného a náklady exekuce.

Veškerá komunikace se soudním exekutorem se řídí ust. § 42 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, podle kterého je podání možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem. Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, exekutor nepřihlíží. V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu.

Výpočet nákladů exekuce (hotové výdaje, odměna exekutora aj.) je stanoven ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem.

Považujete-li náklady exekuce za nesprávně vypočtené, můžete dle § 88 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v účinném znění, podat námitky proti příslušnému příkazu k úhradě nákladů exekuce ve lhůtě 8 dní ode dne, kdy Vám byl doručen. Příkazem k úhradě nákladů exekuce se dle odstavce 1 citovaného ustanovení určují náklady exekuce a náklady oprávněného. Tento příkaz obsahující též vyčíslení nákladů exekuce a odměny soudního exekutora může soudní exekutor povinnému zaslat až na konci exekuce, kdy je zřejmé, kolik bylo v exekuci vymoženo.

Případná podání týkající se exekuce včetně nákladů exekuce je vždy třeba směřovat primárně soudnímu exekutorovi. Exekutorská komora ČR je pouze dohledový orgán, který není oprávněn zasahovat do běžících exekučních řízení ani do rozhodovací pravomoci soudního exekutora. K tomu primárně slouží zákonné opravné prostředky.

Pokud byl dlužník soudem v insolvenčním řízení osvobozen od placení pohledávek, nelze ve většině případů (vyjma např. pohledávek náhrady škody na zdraví, výživného či peněžitého trestu uloženého v trestním řízení) nadále vést exekuci na jeho majetek.

Exekuční soud by měl dle judikatury Nejvyššího soudu exekuci i bez návrhu zastavit. K tomu může dát podnět i soudní exekutor. Máte-li za to, že se osvobození od placení pohledávek vztahuje i na dluh vymáhaný ve Vašem exekučním řízení, lze doporučit, abyste návrh na zastavení exekuce podal k exekutorovi či exekučnímu soudu sám neprodleně po osvobození.

V první řadě byste měl využít svého práva nahlédnout u exekutora do exekučního spisu, na což máte nárok dle ust. § 94 odst. 1 ve spojení s § 95 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnost (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, v účinném znění. Zjistíte tak, v čem může průtah spočívat (např. byly uplatněny opravné prostředky či procesní návrhy, probíhá součinnost mezi exekutorem a třetími osobami apod.).

Pokud zjistíte, že není dán rozumný důvod k průtahům a exekutor je nadále nečinný, můžete podat podnět k výkonu dohledu na činností exekutora k Exekutorské komoře ČR. Můžete požádat exekuční soud o změnu exekutora. Změnu soudního exekutora na návrh oprávněného upravuje ust. § 44b exekučního řádu. Požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.

Relevantní důvodem pro změnu může být i bezdůvodná nečinnost exekutora či jí zaviněné opakované průtahy v řízení.

Smyslem bezplatné právní poradny je poskytnout krátkou informativní poradu týkající se exekučního řízení, nikoliv přezkoumávat postup mzdových účetních při provádění srážek ze mzdy. Nejde-li o dotaz týkající se např. interpretace konkrétních ustanovení právních předpisů upravující srážky ze mzdy, ale o dotaz týkající se početních operací, nebude takový dotaz věcně vyřizován.

Správnost Vašeho postupu si můžete fakticky ověřit přímo podle ust. § 288 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění. Soudní exekutor anebo obecný soud povinného, je-li vedeno více exekucí podle zákona č. 119/2001 Sb., tak na Vaši žádost určí, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného (s předstihem, ale i zpětně) sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.