Rozhovor s ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Blažkem, Ph.D.

Spravedlnost, resp. nalézání spravedlnosti a vymahatelnost práva je jedním z pilířů každé moderní společnosti. Jaké jsou vaše hlavní priority v oblasti spravedlnosti pro zbytek současného volebního období Sněmovny? Které z nich se dotknou systému exekucí v ČR?

Prioritou je dokončit klíčové legislativní návrhy, které jsou v různých fázích legislativního procesu. Jedná se například o novelizaci zákona o soudech a soudcích, která se týká otázky přísedících. Novelizaci zákona o advokacii, která se kromě jiného zabývá ochranou důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem. Novelizaci zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, která má na základě poznatků z aplikace nového zákona o znalcích přispět ke stabilizaci znalectví a odbřemenění znalců. Novelizaci rodinně-právní úpravy, která by měla zjednodušit a zrychlit proces rozvodu manželství a také rozhodování o poměrech nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. 

Rád bych zmínil změny v trestním právu, tedy návrh novely trestního zákoníku a trestního řádu vycházejících z konceptu restorativní justice. Nad změnami již probíhaly diskuse nejen s koaličními partnery, ale také se zástupci příslušných resortů např. Ministerstva vnitra, Policie ČR, soudců, státních zástupců, Vězeňské služby a v neposlední řadě dotčených neziskových organizací a s odborníky napříč celou problematikou. Určitě budu jednat i se zástupci opozice. 

Hlavní změny se týkají samotného trestního řízení, které bude rychlé a efektivnivnější i ve vztahu k obětem, soudy budou mít možnost ukládat krátkodobé tresty odnětí svobody trestním příkazem. Dojde ke změnám trestních sankcí tím, že budou posíleny alternativní tresty, jejichž efekt bude umocněn spuštěným systémem elektronického monitoringu odsouzených a změnami ve vymezení trestných činů a trestů za ně. Dochází k zavedení nových trestných činů reagujících na současné výzvy jako je např. umělá inteligence.

Věříme, že celé to povede ke snižování recidivy i ke zvýšení bezpečnosti a ve svém důsledku i ke zvýšení pocitu spravedlnosti s nezanedbatelným pozitivním efektem na výdaje celého systému trestní justice.

Do konce volebního období bych rád prosadil i velkou novelu soudního řádu správního, v níž se snažím po téměř 15 letech o komplexnější revizi procesních pravidel, aby se řízení před správními soudy dále zrychlilo a zefektivnilo. V oblasti exekucí se plánuje změna pravidel pro kárnou odpovědnost exekutorů a úprava exekutorského tarifu i nezabavitelných částek. Ve spolupráci s Exekutorskou komorou jsme již připravili návrh novelizace exekutorského tarifu, který bych po vypořádání připomínek rád zaslal k projednání orgánům Legislativní rady vlády a v co nejbližší době pak zveřejnil ve Sbírce zákonů. 

 

 V resortu spravedlnosti zní v současné době nejvíce dozvuky poslední novely insolvenčního zákona. Jste spokojen s jeho výslednou podobou? Jak hodnotíte efektivitu stávajícího systému oddlužení? Očekáváte, že systém bude nyní efektivnější?

Novela insolvenčního zákona je výsledkem koaličního kompromisu, jehož dosažení je, jako u každého kompromisu, přirozeně podmíněno částečnou nespokojeností všech zúčastněných. I za této situace platí, že cílem novely je zvýšit efektivitu exekučního i insolvenčního řízení. Ve vícečetných exekucích se především zvyšují srážky ze mzdy a jiných příjmů, což má vést k rychlejší úhradě jednotlivých dluhů, případně k uspíšení přechodu povinného, který je fakticky ve stavu úpadku, do efektivnějšího kolektivního insolvenčního řízení, ve kterém se věřitelé uspokojí dříve a spravedlivěji. 

V insolvenčním řízení má být vyšší efektivity dosaženo zejména zpřísněním požadavků na řádné plnění povinností dlužníka, resp. na účinný výkon dohledu ze strany insolvenčního správce. Důraz je tak kladen na to, aby dlužník především plně využíval svůj příjmový potenciál a díky tomu uspokojil své věřitele v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Dále dochází ke zvýšení standardu ochrany práv věřitelů. Přibyly nástroje dohledu insolvenčního správce nad dlužníkem. Novela rovněž posiluje opatření působící proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. Zájmy věřitelů tedy budou v oddlužení chráněny mnohem lépe, než tomu bylo dosud.

 

V Senátu jste se razantně postavil proti návrhu Komory na zavedení systému, který by zavedl v určité podobě minimální srážku. Proč?

Hlavním důvodem pro odmítnutí pozměňovacího návrhu je to, že zavedení minimální srážky v exekuci a insolvenci nepodpořili zástupci všech politických stran tvořících vládní koalici a přijetím tohoto návrhu by tedy byly narušeny dohody, ke kterým Poslanecká sněmovna dospěla ohledně konečné podoby novelizace insolvenčního zákona. Byly to dohody, které se nerodily vůbec jednoduše a jednání byla nesmírně dlouhá a náročná. Mám za to, že jedna ze základních věcí, která má platit v politice, je, že dohody se mají plnit. 

 

V posledním rozhovoru pro Komorní listy v roce 2022 jste uvedl, že je zatím krátká doba na hodnocení společenského dopadu a nedostatků novelizace účinné od 1. 1. 2022. Dva roky už uplynuly. Proběhlo již vyhodnocení? S jakými výsledky?

Loni jsme vypracovali Analýzu exekučního a insolvenčního prostředí, která hodnotí změny zavedené novelou účinnou od 1. 1. 2022. Zahrnuje témata jako administrativní zátěž, problematiku chráněného účtu, milostivého léta a zastavování bagatelních a bezvýsledných exekucí. Na základě této analýzy, kterou jsme vytvořili i na základě podkladů poskytnutých Exekutorskou komorou, plánujeme další legislativní kroky. Nová právní úprava náhrady nákladů za úkony spojené se zastavováním bezvýsledných exekucí, která je vyplácena soudním exekutorům státem, byla přijata v reakci na nedostatky zmíněné novely. 

 

Zdlouhavá soudní řízení jsou často kritizována. Jaké kroky plánujete podniknout ke zrychlení soudních řízení? Nezvažujete větší zapojení soudních exekutorů do procesu nalézání práva v nesporných případech?

Podle statistik Ministerstva spravedlnosti se délka civilních řízení zkracuje. České soudnictví zaznamenalo v roce 2022 pozitivní posun při srovnání délky řízení ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, a to ze 4. na 3. příčku v evropském srovnání. Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, soudy v roce 2022 nadále vyřídily více věcí, než kolik jim napadlo, a v unijním srovnání jsme se posunuli z 6. na 5. místo.

Stále pracujeme na dalším zrychlení a zefektivňování soudního řízení. Například zásadní novelou soudního řádu správního, která od července 2025 zefektivní práci správních soudů a zavede opatření proti zneužívání práva. Letos byl přijat také zákon o hromadném občanském řízení soudním, který posílí vymahatelnost práv spotřebitelů a související změny občanského soudního řádu zjednoduší doručování a urychlí některá řízení. Na vládě jsem také načetl nové rozkazní řízení k urychlení vyklizení bytů. 

 

Ministerstvo spravedlnosti je dohledový orgán nad činností soudních exekutorů. Takže je logické, že kriticky hodnotí jejich činnost. Nemyslíte, že ze strany ministerstva chybí z druhé strany, minimálně ve vztahu k veřejnosti, vysvětlování účelu existence soudních exekutorů či prezentace pozitivních příkladů?

Vymahatelnost práva, jejíž zajištění představuje jeden ze základních atributů právního státu a která leží na bedrech soudních exekutorů, považujeme obecně za velmi důležitou. Pravdou ovšem je, že jako dohledový orgán se ministerstvo setkává s problémy v činnosti soudních exekutorů, neboť v situaci, kdy exekuce postupuje hladce a v souladu s právními předpisy, není důvodu, aby se na něj stěžovatelé obraceli. Ročně ministerstvo jako dohledový orgán obdrží cca 700 stížností na postupy soudních exekutorů, z nichž pouze necelá jedna čtvrtina je shledána důvodnými. Nelze přitom tvrdit, že ministerstvo hodnotí činnost exekutorů při vyřizování stížností na jejich postup kriticky. Naopak vždy se snažíme o maximálně objektivní posouzení věci.

 

Celá ekonomika se probírá postupně z růstu cenové hladiny v posledních letech. V oblasti justice došlo k boji o platy soudců, soudcovského středního a nižšího personálu, změnám notářského a prospektivně i advokátního tarifu. Všem justičním složkám se ministerstvo snaží kompenzovat poklesy reálných příjmů. Kdy dojdou na řadu soudní exekutoři a jejich zaměstnanci? Tarif byl v dnešní podobě zafixován v roce 2006 a od té doby zůstal nezměněn.

Jak jsem už zmiňoval v úvodu rozhovoru, připravili jsme návrh novelizace exekutorského tarifu, v rámci připomínkového řízení však byly uplatněny poměrně významné výhrady. Aktuálně jsme dokončili debatu k novelizaci advokátního tarifu a nyní bych se chtěl soustředit právě na změny exekutorského tarifu tak, abychom uplatněné připomínky vypořádali a připravili návrh, který by mohl být v dohledné době zaslán k projednání orgánům Legislativní rady vlády a v nejbližší době zveřejněn ve Sbírce zákonů. 

 

Soudní exekutoři mají u veřejnosti negativní obraz, což je vůči nim z velké části nespravedlivé. Nelze samozřejmě přehlížet excesy jednotlivců a je třeba je důsledně eliminovat. Nicméně agenda jako taková běží bez větších problémů. Jaká opatření plánujete k posílení důvěry veřejnosti v exekuční systém a činnost soudních exekutorů?

Jsme si vědomi významu činnosti soudních exekutorů v oblasti vymáhání práva a zajištění práva na spravedlivý proces. Nemáme za to, že by veřejnost, v jejíž prospěch je právo vymáháno, měla nedůvěru vůči exekutorskému stavu - naopak převažují hlasy, podle nichž je postup soudních exekutorů považován za rychlejší a pružnější než postup soudu v řízení o výkonu rozhodnutí. Ministerstvo spravedlnosti jako orgán státního dohledu nad činností soudních exekutorů přispívá ke zvýšení důvěry v exekuční systém i řádným výkonem svých dohledových pravomocí.

 

Digitalizace veřejné správy je stále aktuálnější téma. Jste spokojen s mírou digitalizace českého soudnictví? Jaké kroky podnikáte k urychlení digitalizace soudnictví? Jaké jsou priority v následujících letech v oblasti digitalizace civilní soudní agendy?

Digitalizace veřejné správy je velmi důležité téma. Digitalizace českého soudnictví se zlepšuje, ale stále je na čem pracovat. Aktuálně realizujeme klíčové projekty jako elektronický spis (eSpis) a insolvenční rejstřík, a také pracujeme na dalších iniciativách, například digitalizaci insolvenčního řízení a správního soudnictví. Současně jsme odstartovali i několik dalších projektů, např. nové moduly pro státní zastupitelství a analyzujeme moduly pro správní řízení soudní nebo elektronický platební rozkaz. Z hlediska civilní agendy je prioritou aktuálně právě digitalizace insolvenčního řízení a incidenčních sporů. Současně se ale musíme věnovat i obnově a budování IT infrastruktury, udržení a rozvoji stávajících informačních systémů a v neposlední řadě i posílení kybernetické bezpečnosti, kde máme v realizaci také několik projektů.

Z legislativního hlediska jsme podpořili zavedení elektronického soudního spisu a usnadnili využívání videokonferencí, což zrychlí a zefektivní soudní jednání. V oblasti exekučního řízení jsme pokročili v elektronizaci komunikace mezi exekutory a plátci mzdy a zavedli centrální evidenci srážek ze mzdy, což výrazně sníží administrativní zátěž a zlepší přehlednost procesu.

 

V souvislosti se zastavováním bezvýsledných exekucí vznikla potřeba bližší spolupráce mezi exekučními soudy a soudními exekutory. Tato spolupráce je někdy hladká, někdy to drhne. Jak ministerstvo hodnotí spolupráci mezi exekutory a soudy?

Problematika bezvýsledných, ale i bagatelních exekucí přinesla pro všechny zúčastněné subjekty nové výzvy, s nimiž bylo nutné se vypořádat. Otázku konkrétního průběhu spolupráce mezi exekutory a soudy by bylo namístě položit spíše představitelům jednotlivých soudů a soudním exekutorům. Ministerstvo z pozice dohledového orgánu nemá informace o tom, že by tato spolupráce nefungovala. Nicméně vyskytl-li se plošný problém, soudy se na nás jako na dohledový orgán s důvěrou obrátily a ministerstvo věc aktivně řešilo. Zmíním například otázku přiznávání náhrady nákladů oprávněných při zastavování bezvýsledných exekucí, k níž jsme vypracovali metodiku, kterou jsme následně uveřejnili na našem webu.

 

V současné době mají na tvorbu legislativy stále větší vliv různé neziskové organizace hájící zájmy konkrétní omezené skupiny obyvatel. Mnohdy se těmto organizacím podaří prolobovat i návrhy, které jsou v rozporu s většinovým názorem vlády nebo dokonce s jejím programovým prohlášením. Proč je tomu tak? Považujete takový stav z právního a politického hlediska za správný a trvale udržitelný?

Zde bych v obecné rovině poznamenal, že v exekučním řízení by měly být vyváženy oprávněné zájmy a povinnosti dlužníků i věřitelů. Je tedy na místě, aby se kromě zástupců exekutorského stavu k přípravě takových předpisů vyjádřily i zmíněné neziskové organizace. 

Za sebe mohu říct, že si nenahraditelné činnosti exekutorů při výkonu práva vážím. Je neoddiskutovatelné, že bez jejich aktivity bychom se vrátili do 90. let svéprávnosti. Za sebe osobně mohu sdělit, že nerad sleduji útoky levicového tisku na jejich činnost a zastávám se jich, kde mohu.

 

Ptali se: Mgr. Libor Vaculík, Mgr. Ing. Antonín Toman