Postižitelnost přímých plateb ze zemědělských dotací EU v exekučním řízení

Nástrojem k využívání zdrojů obou zemědělských fondů, tedy EZZF a EZFRV, je Strategický plán SZP. V plánu se stanoví, jak bude daný členský stát k naplnění uvedených potřeb s cílem podpory zemědělského sektoru a venkova využívat finanční prostředky na SZP, včetně nástrojů, které mají být použity, a specifických cílů, které si členský stát sám vymezil.

Každý členský stát EU musí vypracovat Strategický plán plně v souladu s obecnými, tedy cíli nastavenými EK, i z nich vycházejícími specifickými cíli SZP, které si členský stát stanoví sám. Přípravě Strategického plánu předchází obsáhlá analýza s cílem určit své specifické potřeby v zemědělství a rozvoji venkova každého členského státu. Každý SP SZP vyžaduje schválení ze strany Komise, aby byl zajištěn jeho soulad s cíli pro celou EU. Následně členské státy musí Komisi předkládat zprávy o provádění svého plánu, aby ukázaly, jak pokročily při plnění cílů stanovených jako ukazatele výsledků. 

V návaznosti na cíle stanovené ze strany EK je SP SZP nastaven tak, aby podpořil udržitelnost a konkurenceschopnost zemědělství a přispěl k naplnění Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), a to zejména strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork Strategy) a strategie v oblasti biologické rozmanitosti (EU Biodiversity Strategy for 2030).

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 (dále jen „SP SZP“) byl 24. 11. 2022 schválen prováděcím rozhodnutím Evropské komise C(2022) 8338.

V rámci Společné zemědělské politiky došlo ke sloučení poskytovaných podpor do jediného strategického dokumentu, což umožní lepší plánování a řízení administrace podpor k naplňování stanovených cílů. Na základě tohoto dokumentu budou poskytovány: Přímé platby, Sektorové intervence a Intervence k rozvoji venkova.

Hlavním cílem přímých plateb je zabezpečit všem aktivním zemědělcům stabilní příjmy formou platby na hektar využívané zemědělské plochy nebo v souvislosti s počtem chovaných zvířat. Tyto platby jsou poskytovány výhradně z rozpočtu EU. 

Poskytnutí přímých plateb je mimo podmínek jednotlivých podpor podmíněno dodržováním podmínek podmíněnosti, tj. řádným obhospodařováním zemědělské půdy a dodržováním povinných požadavků na hospodaření a podmínek standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. Obecně platí základní podmínka, že žadatel musí být aktivním zemědělcem, obhospodařuje minimálně 1 ha zemědělské půdy evidované v LPIS a tato půda musí být řádně zemědělsky obhospodařována, anebo chová podporovaná zvířata řádně evidovaná v ústřední evidenci podle plemenářského zákona.

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115 byla stanovena struktura přímých plateb a podmínky byly dále doplněny, rozvedeny a blíže specifikovány v nařízení vlády č. 83/2023 Sb. o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění pozdějších předpisů. Přímé platby se dělí na dvě skupiny, tedy na Přímé platby oddělené od produkce a na Podporu příjmu vázaná na produkci (CIS).

 

Přímé platby oddělené od produkce jsou:

a) základní podpora příjmu pro udržitelnost (BISS)

Cílem opatření BISS (Basic Income Support for Sustainability) je stabilizace příjmu aktivního zemědělce. Jedná se o roční platbu, která je poskytována formou platby na hektar způsobilé výměry zemědělské plochy ohlášené aktivním zemědělcem. Tato platba je poskytována nezávisle na zemědělské produkci. 

 

b) doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

Doplňková platba DRP/CRISS (Complementary Redistributive Income Support for Sustainability) je poskytovaná všem žadatelům na maximálně 150 hektarů formou roční platby na hektar využívané zemědělské plochy. Podmínkou je nárok na základní platbu BISS. Nárok na tuto platbu má žadatel bez ohledu na celkovou velikost obhospodařované zemědělské plochy.

 

c) doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce

Podpora je určena mladým zemědělcům, kteří začínají podnikat v zemědělství bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Cílem podpory je usnadnit založení zemědělského podniku a jeho rozvoj v počátečních letech podnikání. Je vyplácena formou příplatku k opatření BISS a opětovně se jedná o roční platbu. Podmínkou tohoto dotačního titulu je splnění minimální požadované zemědělské kvalifikace a "vedení podniku" mladým zemědělcem. Žádost o tento dotační titul je určený pouze žadatelům, kteří ke dni podání nedosáhli věku 41 let.

 

d) režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (ekoplatba)

Intervence ekoschémat jsou pro společnou zemědělskou politiku nové. Jejich cílem je podpora postupů prospěšných pro životní prostředí a klima a důraz na udržitelnost. Tzv. ekoschémata obsahují opatření Celofaremní ekoplatba ve dvou úrovních, základní a prémiové. Celofaremní ekoplatba představuje celkem 11 intervencí, které pokrývají veškeré zemědělské kultury. V celofaremním pojetí ekoplatby jsou stanovené povinnosti vůči jednotlivým zemědělským kulturám, které jdou nad rámec podmíněnosti a zároveň vhodně doplňují některé z podmínek podmíněnosti. Pokud zemědělec splní stanovené postupy a podmínky Celofaremní ekoplatby, má nárok na platbu na všechny hektary podniku.

 

e) platba pro malé zemědělce

Cílem dotačního titulu je podpořit a stabilizovat malé zemědělce s výměrou do 10 ha půdy evidované v evidenci zemědělské půdy LPIS ke dni podání žádosti. Platba je však poskytována na maximálně 4 ha půdy s výjimkou zemědělských kultur: jiná kultura, mimoprodukční plocha, plocha s kontejnery nebo rybník. Nahrazuje všechny ostatní přímé platby – nelze žádat o tuto platbu a zároveň o jinou přímou platbu.

 

Podpora příjmu vázaná na produkci (CIS)

Podpory příjmu vázané na produkci (CIS, Coupled Income Support) představují dobrovolný nástroj napomáhající konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Ze strany EU jsou nastaveny maximální platby/stropy u jednotlivých titulů z důvodu zabezpečení rovných podmínek. Nově nastavené platby navazují na platby VCS a podporují vybrané citlivé komodity.

Podporou příjmu vázanou na produkci je:

a) podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu, b) podpora na produkci chmele, c) podpora na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností, d) podpora na produkci ovocných druhů s vysokou pracností, e) podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností, f) podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností, g) podpora na produkci cukrové řepy, h) podpora na produkci bílkovinných plodin, i) podpora na chov telete masného typu, j) podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka a k) podpora na chov bahnice nebo na chov kozy.

Pro každou intervenci je každoročně nastavená sazba Ministerstvem zemědělství. Výše sazby vychází z rozpočtových stropů a směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před 1. říjnem daného roku. Zpravidla jsou tedy sazby pro aktuální dotační období, kterým je kalendářní rok, zveřejněny v polovině října daného roku.

Žádost o poskytnutí přímých plateb i dotací na neprojektová opatření Rozvoje venkova, o kterých bude pojednávat další článek, je podávána v rámci tzv. jednotné žádosti Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, a to do 15. května příslušného kalendářního roku. Tato žádost je podávána spolu s přílohami pouze elektronicky prostřednictvím informačního systému tzv. Portálu farmáře. Na základě podané žádosti probíhají administrativní kontroly i kontroly na místě, a to včetně AMS (tedy monitoringu zemědělských ploch za pomoci družicového systému), které sledují plnění podmínek pro poskytnutí dotace v rámci tzv. kontrolního období. Toto období je různě dlouhé (u přímých plateb trvá do konce srpna daného roku, u neprojektových opatření Rozvoje venkova může být celoroční). 

Po zhodnocení splnění podmínek je zahájeno postupné vyplácení dotací podle jednotlivých titulů, které probíhá od prosince až do června dalšího kalendářního roku. Abychom ulehčili vaši práci můžete se na nás v rámci součinnosti obrátit a my ověříme, zda je dlužník skutečně příjemcem dotací a zda byla podána jednotná žádost, příp. na který z jeho účtu bude poukázána. Bohužel přesný odhad, kdy bude vyplacena, je vzhledem ke složitosti kontrol a obrovskému počtu žádostí neproveditelný.

 

Autor:  Mgr. Olga Zumrová, Státní zemědělský intervenční fond