Donucovací opatření ve slovenském Exekučním řádu

Začátkem roku 2020 se Slovenská komora exekutorů (dále také „SKE“) obrátila na designovanou ministryni spravedlnosti rozsáhlejším dopisem, v němž kromě řešení aktuálních otázek opatření souvisejících s pandemií v oblasti justice a informováni o správě UI ministerstvu spolupráci i při legislativních opatřeních posilujících právní stát a postavení soudního exekutora.

Už na jaře téhož roku, po prvních setkáních SKE s představiteli sekce civilního práva, začaly přípravné práce na legislativě zaměřené na efektivní a zrychlené vedení exekucí k nepeněžitému plnění a vynucování povinností důležitých pro ukončení exekucí. Požadavek jedné z vládních stran na prioritní realizaci „exekuční amnestie“ však tuto iniciativu odložil na neurčito a nebylo v ní možné pokračovat. Nakonec se tento legislativní záměr dostal do plánu legislativních úkolů na rok 2022, tedy až po zásadní novelizaci nařízení vlády o rozsahu srážek ze mzdy při výkonu rozhodnutí, kterým se od 1. 1. 2022 zásadně upravily parametry nařízení směrem k navýšení částek, které se povinnému nesmí srazit.

První diskuse mezi SKE a ministerstvem se vedly právě se zaměřením na nepeněžité exekuce, přičemž zefektivnění způsobů vedení peněžních exekucí mělo být předmětem až pozdějších legislativních procesů
(k čemuž dosud nedošlo). Ministerstvo si uvědomilo neochotu povinných spolupracovat se soudním exekutorem, a to především v kontrastu se spoluprací, kterou dlužník poskytuje správci v insolvenčních řízeních. Bylo zřejmé, že množství dlužníků, navzdory mimořádně liberální právní úpravě osobních bankrotů přijaté v roce 2017, nevyužívá možnosti oddlužovacího konkurzu, zůstává v exekucích, tyto nijak neřeší a soudního exekutora ignoruje. Moderní technologie, finanční produkty, neobanky, kryptoměny, právní instituty (např. svěřenecké fondy), jakož i další mnohé způsoby, kterými se lze vyhnout tradičním způsobům vedení exekuce zasahujícím pouze do majetkové sféry dlužníka, jsou dnes již všeobecně dostupné a využívané. Základní otázkou tedy bylo, jak takové dlužníky přijímat, aby si plnili alespoň základní povinnosti.

Právě v tomto uvědomění si zásadního významu potřeby spolupráce povinného s ohledem na měnící se majetkové a společenské poměry lze hledat základ myšlenky právní úpravy opatření, která by dlužníka donutila s exekutorem spolupracovat, a to především v kontextu nepeněžitých exekucí. Jako základ pro diskusi sloužila nesporná efektivnost exekuce zadržením řidičského průkazu při vymáhání výživného. Zároveň, jako politicky neschůdná cesta byla hned v úvodu odmítnuta inspirace německou právní úpravou v podobě nuceného zadržení povinného, ​​který nepodá prohlášení o majetku. Co se týče konkrétních druhů použitelných donucovacích opatření, jedna z úvah směřovala k co nejširšímu způsobu jejich vyjádření, které by zahrnovalo nejrůznější oprávnění a licence poskytované státem. Totiž takové zadržení řidičského průkazu nemusí určité skupině osob překážet, avšak mohli by být zásadně ovlivněni ztrátou například oprávnění lovit ryby apod.

Povinnost alespoň podat prohlášení o majetku při peněžitých exekucích byla vnímána jako tak významná, že by měla být také zvlášť vynucována. Podle aktuální české právní úpravy obsažené v Exekučním řádu (dále i „EP“) povinen musí poskytnout exekutorovi jím požadovanou součinnost. Je-li to k ukončení exekuce potřebné a je to přiměřené vymáhanému nároku, exekutor povinného vyzve, aby učinil prohlášení o svém majetku (§ 41 odst. 1 EP). Vedle povinného lze k prohlášení o majetku vyzvat osobu podle § 40 ods. 2. Výzva k prohlášení o majetku je vnímána jako nejširší forma součinnosti, v níž by se měl povinen pravdivě přiznat nejen k majetkovým poměrům, včetně těch, které nelze zjistit z veřejných rejstříků, ale ik bezplatným či odporovatelným úkonům provedeným v posledních letech.

Přestože uvedení nepravdivých údajů v prohlášení o majetku může naplnit i skutkovou podstatu trestného činu maření exekučního řízení podle § 243a Trestního zákona, nepodání prohlášení o majetku trestněprávní sankci nepodléhá. Sankcionování neposkytnutí součinnosti povinným pořádkovou pokutou uloženou soudem se v praxi ukázalo jako těžkopádné a neúčinné.

 

Dalším identifikovaným problémem byla praktická nemožnost zajistit některá motorová vozidla používaná povinným pro účely exekuce. Dlouhodobě bylo poukazováno na nesprávné zařazení exekuce zadržením řidičského průkazu při vymáhání výživného mezi způsoby provedení exekuce, protože se nejedná o způsob vedení exekuce v pravém smyslu, který by přímo zasahoval do majetkové sféry dlužníka.

Ve vztahu k nepeněžitým exekucím způsoboval zásadní problém neurčitý způsob ukládání pokut za nesplnění povinnosti při exekuci uskutečněním prací a výkonů na nezastupitelné plnění a zároveň limitující maximální výše pokuty, která se v některých případech jevila jako nedostatečná.

Tyto myšlenkové a teoretické teze vyústily v prvotní návrh institutu donucovacích opatření. Návrh novelizace Exekučního řádu z podzimu 2020 počítal s jednoduchým řešením obsaženým v jediném paragrafu. Po každém dalším otevření tohoto tématu legislativní materiál bujněl. Hned v úvodu považujeme za nutné zdůraznit, že donucovací opatření byla koncipována tak, aby je s výjimkou vymáhání výživného nebylo možné uložit z důvodu neplnění peněžité povinnosti uložené exekučním titulem.

K legislativní přípravě materiálu stojí ještě za zmínku, že v rámci meziresortního připomínkového řízení zcela zásadní připomínky vznesl nečekaný oponent. Generální prokuratuře se nezdála příliš široká oprávnění soudního exekutora autoritativně rozhodovat o donucovacích opatřeních. Částečně to odůvodňovaly postavením soudního exekutora v systému orgánů ochrany práva, které bylo dáno ještě v roce 1995, kdy se povolání exekutora kreovalo. Pokoušeli jsme se oponovat tím, že postavení soudního exekutora se z hlediska nestrannosti a nezávislosti podstatně modifikovalo po zavedení náhodného přidělování, a proto je možné svěřovat mu zodpovědnější úkoly v justičním systému.

 

Výsledek legislativního procesu

Po několika odkladech na neurčito se Národní rada SR 1. února 2023 usnesla na zákoně č.j. 48/2003 Z. z., který novelizuje Exekuční řád. Tento s účinností od 1. dubna 2023 přinesl institut donucovacích opatření do právní praxe (právní úprava je obsažena v ustanoveních § 43a až § 43d EP). Vládní návrh zákona se upravoval ještě v národní radě, takže do poslední chvíle existovaly pochybnosti, v jaké podobě bude materiál schválen.

Podle důvodové zprávy „základním cílem navrhované právní úpravy je zrychlit a zefektivnit vedení exekucí k uspokojení práv na nepeněžité plnění, jakož i zefektivnit právní úpravu vynucování jiných povinností nezbytných pro úspěšné a rychlé ukončení exekučního řízení“. Donucovací opatření mají být účinným prostředkem k vynucení a upevnění autority soudu a soudního exekutora. Zároveň mají zajistit dostatečnou motivaci pro povinného k plnění jeho dotčených povinností. Základní funkci donucovacích opatření představuje především jejich preventivní charakter, až následně nastupuje represivní funkce. K tomu, aby donucovací opatření mohla být provedena, zákonodárce přiznává soudnímu exekutorovi oprávnění k provedení donucovacího opatření.

Zavedené donucování opatření jsou následující:

• peněžitá pokuta,
• zadržení řidičského průkazu,
• zadržení osvědčení o evidenci vozidla část I nebo část II (dále jen „osvědčení o evidenci vozidla"),
• použití technických prostředků bránících užívání věci.

 

Donucovací opatření může exekutor uložit i bez návrhu. V uvědomění o jeho uložení vyrozumí dotyčnou osobu o jeho uložení ao způsobu jeho provedení, je-li možné jej určit, a vyzve tuto osobu, aby do 15 dnů od doručení vyrozumění o uložení donucovacího opatření splnila dotčenou povinnost nebo podala námitky proti vyrozumění o uložení donuce. . Toto vyrozumění se doručuje pouze povinnému nebo osobě dotčené donucovacím opatřením. Uvědomění o uložení donucovacího opatření a příkaz k jeho provedení se doručuje do vlastních rukou.

 

Donucovací opatření lze uložit, pokud:

• jde o exekuci na vymožení pohledávky na výživném nebo
• předpokládá-li zákon uložení donucovacího opatření.

Jde-li o exekuci, ve které může být donucovací opatření uloženo, poučení o této možnosti musí obsahovat i vyrozumění o zahájení exekuce.

 

Všeobecnou podmínkou pro uložení donucovacího opatření je:

• lze předpokládat, že bez použití donucovacího opatření nedojde ke splnění povinnosti,
• exekutor nebo soud přihlédne zejména k významu dotčené povinnosti ak přiměřenosti donucovacího opatření.

 

Trvání donucovacích opatření

Obecně platí, že donucovací opatření lze uložit až po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na zastavení exekuce, který má odkladný účinek (15 dní po doručení vyrozumění o zahájení exekuce) nebo poté, kdy se exekutorovi doručí rozhodnutí soudu, kterým se takový návrh zamítl. Donucovací opatření s výjimkou peněžité pokuty může trvat nejvýše jeden rok. Prvotní návrh dokonce počítal s trváním donucovacího opatření nejvýše šest měsíců.

Zrušení donucovacího opatření nebrání uložení jiného donucovacího opatření nebo uložení stejného donucovacího opatření opakovaně za podmínek stanovených zákonem.

Jestliže donucovací opatření nebo jeho rozsah nevede ke splnění dotčené povinnosti, exekutor vyrozumění o uložení donucovacího opatření zruší.

 

Prostředkem procesní obrany proti vyrozumění o uložení donucovacího opatření jsou námitky. Námitky podané oprávněnou osobou, s výjimkou donucovacího opatření použití technických prostředků bránících užívání věci, mají odkladný účinek. Na základě podaných námitek je exekutor oprávněn donucovací opatření zrušit autoremedurou.

 

Nepeněžité exekuce

U nepeněžitých exekucí zákon předpokládá možnost uložení donucovacího opatření při exekuci odebráním věci a vynucování negatorních a jiných povinností (tj. nezastupitelná plnění). V případě nepeněžitých exekucí je důležité, že soudní exekutor musí vždy nejprve využít peněžité pokuty, a je-li toto donucovací opatření neúspěšné a soud vydal dodatek k pověření, může přistoupit k ukládání jiných donucovacích opatření.

 

Jiné použití donucovacích opatření

Donucovací opatření lze použít ik donucování ke splnění:

• výživného,
• povinnosti podat součinnost podle § 40 ods. 1 Exekučního řádu (lze uložit pouze peněžitou pokutu),
• povinnosti podat prohlášení o majetku.

Jak již bylo uvedeno, jelikož tyto povinnosti lze vyžadovat i od jiných osob než povinného (např. od statutáře), lze vůči nim uplatnit i donucovací opatření.

Podle našeho názoru je třeba jako autonomní úpravu nenavazující na obecná ustanovení o donucovacích opatřeních vnímat předmětnou novelizací doplněnou možnost zabezpečení sepsané movité věci použitím technických prostředků bránících užívání věci (§121 Exekučního řádu).

Při ukládání donucovacího opatření je zároveň třeba, aby soudní exekutor přihlížel zejména k významu dotčené povinnosti ak přiměřenosti donucovacího opatření, vzhledem k dotčené povinnosti, která má být vymocena. Zároveň by měl s odbornou péčí vyhodnotit, zda by uložení donucovacího opatření vedlo k ukončení exekučního řízení nebo alespoň k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti.

Donucovací opatření s výjimkou peněžité pokuty nelze provést vůči:

• osobě, u které se prokáže, že podstatná část příjmů této osoby je přímo podmíněna držbou řidičského průkazu, oprávněným užíváním věci, jejímu užívání má být bráněno použitím technických prostředků nebo držbou osvědčení o evidenci vozidla,
• osobě s těžkým zdravotním postižením.

Tato výjimka je formulována absolutně.

 

Zastavení provádění donucovacího opatření

Exekutor se neprodleně postará o to, aby donucovací opatření nebylo provedeno nebo přestalo vykonávat a zruší všechny příkazy a jiná opatření související s takovým donucovacím opatřením, pokud

• dojde ke splnění dotčené povinnosti,
• zrušení vyrozumění o uložení donucovacího opatření nebo
• zastavení exekuce.

Jde-li o uloženou pokutu, ta se považuje v části, v níž nebyla provedena za nevymahatelnou, byla-li exekuce zastavena nebo došlo ke splnění povinnosti, pro kterou byla uložena. Zrušení donucovacího opatření nebrání uložení jiného donucovacího opatření nebo uložení stejného donucovacího opatření opakovaně.

 

Odměna exekutora

Za uložení donucovacího opatření náleží exekutorovi odměna podle § 20a vyhlášky č. 68/2017 Z. z. Za uložení peněžité pokuty náleží exekutorovi odměna 50 EUR. Za provedení tohoto donucovacího opatření náleží exekutorovi odměna jako při exekuci k peněžitému plnění. Za uložení donucovacího opatření zadržení řidičského průkazu a zadržení osvědčení o evidenci vozidla včetně jeho provedení patří exekutorovi odměna 50 EUR. Za uložení a provedení použití technických prostředků bránících užívání věci náleží exekutorovi odměna 100 EUR. V případě opakovaného uložení stejného donucovacího opatření náleží exekutorovi poloviční odměna.

 

Peněžitá pokuta

Podle výše uložené pokuty zákon diferencuje mezi pokutou ukládanou exekutorem a soudem. Právě v tomto se nejzásadněji projevily zmíněné námitky vznesené v legislativním procesu.

Exekutor může v zákonem předpokládaných případech fyzické osobě uložit první pokutu nejvýše ve výši 500 EUR a při opakovaném uložení nejvýše v souhrnu 2 000 EUR. U osob podle § 40 ods. 2 (tj. statutáři apod.) nejvýše v souhrnu 10 000 EUR. Právnické osobě může exekutor uložit první pokutu nejvýše 1 000 EUR a při opakovaném uložení nejvýše v souhrnu 30 000 EUR.

Pokud uložení pokuty exekutorem nevedlo ke splnění dotčené povinnosti, nebo je uložení nižší pokuty nedostačující, s ohledem na význam povinnosti, která je vynucována, může exekutor požádat soud, který může uložit fyzické osobě pokutu nejvýše v souhrnu 30 000 EUR. U právnické osoby může soud uložit pokutu až do výše 10 % jejího ročního obratu za předchozí účetní období. V případě, že není možné zjistit roční obrat nebo jej lze zjistit jen s obtížemi, nejvýše v souhrnu 50 000 EUR. V rámci jedné exekuce nemůže souhrnná výše uložených pokut přesáhnout stanovenou maximální výši, přičemž se do ní započítávají i všechny opakované pokuty. Maximální výše pokuty, kterou soud může uložit, zahrnuje i pokuty uložené exekutorem.

Provedení peněžité pokuty, a to i pokuty uložené exekutorem, zákonodárce navázal na vydání dodatku k pověření exekučním soudem. Dodatek k pověření však soud nevydá, dospěje-li k závěru, že nebyl splněn předpoklad, že bez uložení donucovacího opatření nedojde ke splnění dotčené povinnosti nebo v případě, že výše peněžité pokuty uložená soudním exekutorem je zjevně nepřiměřená významu dotčené povinnosti. Nezbytný podklad pro vymáhání takové peněžité pokuty představuje tedy dodatek k pověření, který na návrh soudního exekutora vydá exekuční soud. Účelem vydávání dodatku k pověření je provedení uložené pokuty v rámci vedené exekuce, protože cílem zavedení nové právní úpravy nemá být vytvářet nové exekuce.

Exekutor po vydání dodatku k pověření vydá vyrozumění o zahájení exekuce k vymožení pokuty, kterou provede některým ze způsobů pro uspokojení práv na peněžité plnění. Vymožená peněžitá pokuta je příjmem státního rozpočtu. Soudní exekutor je po odečtení nákladů exekuce povinen bezodkladně poukázat vymožené plnění soudu.

Donucování povinného v rámci neúspěšně vedené exekuce k peněžitému plnění, aby splnil požadovanou povinnost, ukládáním peněžních pokut, se obecně nejeví jako velmi efektivní. V takovém případě může být kromě ukládání jiných typů donucovacích opatření účelné uložení peněžité pokuty osobě odlišné od povinného (zejména statutáři).

Navzdory částečnému úspěchu při zvýšení maximální pokuty u právnické osoby se nepodařilo prosadit, aby její absolutní výše nebyla limitována a závisela pouze na okolnostech konkrétního případu.

 

Zadržení řidičského průkazu

Donucovací opatření zadržení řidičského průkazu nahrazuje způsob vedení exekuce zadržením řidičského průkazu. Z hlediska smyslu tohoto institutu a systematiky zákona jde o vhodnější řešení, protože podstata zadržení řidičského průkazu je donucení ke splnění povinnosti.

Přínosem je určitě preciznější úprava výkonu zadržení řidičského průkazu. Soudní exekutor donucovací opatření provede tak, že vydá příkaz k zadržení řidičského průkazu a vyznačí tuto skutečnost v evidenci řidičů prostřednictvím elektronické služby zavedené pro tento účel. Povinný má povinnost do 7 dnů ode dne jeho zadržení předat orgánu Policejního sboru řidičský průkaz. Porušení této povinnosti může představovat negativní právní následky v podobě uložení administrativní sankce ve smyslu zvláštních předpisů. Prostřednictvím stejné elektronické služby exekutor oznámí i zastavení provádění donucovacího opatření.

Problematická stránka právní úpravy spočívá v tom, že toto donucovací opatření může trvat nejvýše jeden rok, a pokud v tomto období řidiče postiženého donucovacím opatřením nezastaví dopravní hlídka, pravděpodobně jeho účinky nijak nepocítí. Dalším nedostatkem jsou výše uvedené výjimky, které jsou formulovány jako absolutní. Stačí tedy, je-li povinen osobou s těžkým zdravotním postižením nebo jsou jeho příjmy vázány na řidičské oprávnění a bez ohledu na význam vynucované povinnosti nebo míru, jakou zadržení řidičského průkazu zasáhne do jeho obvyklého života, nelze donucovací opatření uložit, a to ani při vymáhání výživného .

 

Zadržení osvědčení o evidenci vozidla

V případě, že má vozidlo zadrženo osvědčení o evidenci vozidla, nemůže být v silničním provozu používáno. Jeho zadržení by tedy mohlo vyřešit problém s používáním vozidel, která mají být předmětem exekuce. Pro exekutora je totiž často náročné vyhledat motorové vozidlo, když jeho vlastník nespolupracuje. Dokonce bylo navrhováno, aby v případě, že policejní hlídka takové vozidlo identifikuje, neumožnila mu další pokračování v jízdě bez souhlasu exekutora, který donucovací opatření vydal. Taková úvaha se však nesetkala s pochopením na straně zástupců Ministerstva vnitra, přičemž poukazovali na vytíženost příslušníků policejního sboru.

Zadržení osvědčení o evidenci vozidla část I nebo část II soudní exekutor provede vydáním příkazu k zadržení osvědčení o evidenci vozidla a jeho doručením orgánu Policejního sboru prostřednictvím elektronické služby zavedené k tomuto účelu. Prostřednictvím této elektronické služby by měl exekutor oznámit i zastavení provádění donucovacího opatření.

Legislativně technické vyjádření donucovacího opatření jako „zadržení osvědčení o evidenci vozidla část I nebo část II (dále jen „osvědčení o evidenci vozidla“)“ v souvislosti s použitou spojkou „nebo“ také vyvolává určité nejasnosti.

Na základě příkazu exekutora policista na místě (při kontrole) zadrží osvědčení o evidenci část I nebo část II. O zadržení osvědčení o evidenci vozidla vydá policista potvrzení. Domníváme se, že na místě by měl policista zadržet i tabulku s evidenčním číslem a neumožnit další jízdu vozidla, přestože právní úprava v zákoně o silničním provozu není zcela jednoznačná.

Podle platné právní úpravy uvedené donucovací opatření nelze použít k zajištění vozidla, které má být sepsáno pro účely exekuce prodejem movité věci. Také se uplatní již zmiňované absolutní výjimky.

 

Použití technických prostředků bránících užívání věci

Zákon v žádném ustanovení nespecifikuje, co konkrétně se pod technickými prostředky bránícími užívání věci myslí. Pokud si pomůžeme důvodovou zprávou, dozvíme se, že půjde například o technický prostředek k zabránění odjezdu motorového vozidla podle § 16a zákona Slovenské národní rady č.j. 564/1991 Sb. o obecní policii ve znění pozdějších předpisů, lidově zvaný „bačkory“.

Jde o jediné donucovací opatření, kdy lze spolu s vyrozuměním o jeho uložení vydat i příkaz k použití. Případné námitky nemají odkladný účinek.

Technické prostředky bránící užívání věci lze použít k zajištění movitých věcí, o kterých se lze důvodně domnívat, že jsou ve vlastnictví nebo v oprávněném užívání povinného nebo dotyčné osoby podle Exekučního řádu. Uvedené donucovací opatření nelze použít na věci nepodléhající exekuci.

Kromě nepodání součinnosti by toto donucovací opatření mohlo nalézt uplatnění při exekuci odebráním věci. Tomu však odporuje ustanovení, podle něhož lze toto donucovací opatření použít na movité věci, o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou ve vlastnictví povinného nebo na takové, které prokazatelně oprávněně užívá. Je evidentní, že věc, která se má odebrat, nebude ani ve vlastnictví povinného a ani v jeho oprávněné držení. Stejně tak se uplatní již zmíněné absolutní výjimky, které při nepeněžité exekuci nemají žádný význam a pouze brání provedení judikovaného nároku.

Navíc uvedené donucovací opatření nelze použít v rámci nepeněžité exekuce dříve, než soudní exekutor využije peněžité pokuty, což může bránit jeho neodkladnému charakteru.

 

Praxe a kontroverze

Tak, jako při každé legislativní změně, až samotná aplikační praxe ukáže, zda cíle zákonodárce a účel, pro který byla právní úprava přijata, byly naplněny, resp. v jaké míře. Od účinnosti novely Exekučního řádu, kterou se zavedla donucovací opatření zatím neuplynula dostatečně dlouhá doba na jednoznačné posouzení vlivu přijaté legislativní změny. Po roce se uskutečnil první průzkum mezi exekutory. Na základě tohoto průzkumu bylo zjištěno, že soudní exekutoři v aplikační praxi v nadpoloviční většině preferují donucovací opatření ve formě zadržení řidičského průkazu a za ním následuje peněžitá pokuta.

Nejfrekventovanější důvod pro ukládání donucovacích opatření exekutoři označovali právě vymáhání pohledávky na výživném. V menším počtu následovalo neposkytnutí prohlášení o majetku a ostatní důvody pro uložení donucovacího opatření. Jako reakce vůči uloženému donucovacímu opatření ve výrazné míře převyšuje právě nečinnost, a tedy nesplnění dotčené povinnosti.

V aplikační praxi jako nejefektivnější a nejvíce účelná forma donucovacího opatření dominuje právě zadržení řidičského průkazu. Soudní exekutoři právě při jeho ukládání vnímají nejvyšší míru součinnosti povinného. Takový bezprostřední zásah do každodenního života povinného představuje dostatečně velkou míru donucení pro povinného k plnění dotčených povinností.

Při ukládání peněžité pokuty exekutoři negativně vnímají problém v neochotě soudu vydávat dodatky k pověření a jeho přílišný ochranářský přístup k osobám, kterým byla pokuta uložena. Participace exekučního soudu v této oblasti má zajišťovat kontrolu rozhodnutí soudního exekutora. Z rozhodnutí exekučního soudu vyplývá, že posuzuje přiměřenost uložené pokuty a v případě, že její výši nepovažuje za přiměřenou, dodatek k pověření nevydá. Stejně postupuje, pokud uložení pokuty nepovažuje za odůvodněné vzhledem k povaze dotčené povinnosti. Exekuční soud také například zdůraznil prioritní použití jiných forem součinnosti před součinností povinného.

Některá z rozhodnutí soudu, která jsme v této souvislosti zaznamenali, by se mohla označit až za svévolná.

Soud se například v jednom z rozhodnutí vyjádřil ik systematické hierarchii donucovacích opatření, která právní úprava rozeznává, přičemž podle soudu je donucovací opatření ve formě peněžité pokuty primárním donucovacím opatřením. Uložením jiného než primárního donucovacího opatření procesní podmínka uložení peněžité pokuty není splněna a bez jejího předchozího uložení není soudní exekutor oprávněn přistoupit k ostatním formám donucovacích opatření. Samozřejmě takový závěr z právní úpravy nelze vyvodit.

 

Jako na problematickou část právní úpravy lze poukázat omezující dobu trvání donucovacího opatření, stanovené výjimky, které právní úprava přináší. Negativum při donucování zadržením řidičského průkazu představuje, kromě toho, že není obecně použitelné, také jeho fyzické (ne)zadržení. Mnoho povinných si povinnost předat řidičský průkaz orgánu Policejnímu sboru nesplní ak jeho fyzickému zadržení většinou dochází náhodnou silniční kontrolou.

Na druhé straně zadržení, ať už řidičského průkazu, osvědčení o evidenci vozidla nebo použití technických prostředků bránících užívání věci může bezprostředně zasahovat do kvality každodenního života povinného, ​​a tudíž lze předpokládat, že právě uložení takového druhu donucovacího opatření může mít do jisté míry větší donucování účinek, než uložení peněžité pokuty.

Navzdory krátké aplikační praxi lze v právní úpravě nacházet značné nedostatky. Ukládání donucovacích opatření by mohlo být v budoucnu perspektivním, avšak musíme konstatovat potřebu přepracování právní úpravy a případné zvážení rozšíření škály forem donucovacích opatření. Rozhodovací činnost exekučního soudu je vzhledem k době účinnosti novely Exekučního řádu, kterou se do právní úpravy zavedla donucovací opatření v zárodcích, avšak i přesto se už musela vypořádat s nejobtížnějšími problémy, které se projevily téměř ihned po zavedení právní úpravy do praxe. V některých případech však právní názory obsažené v rozhodovací činnosti exekučního soudu použitelnost nového institutu bezdůvodně ztěžují. Zároveň zdůrazňujeme, že přístup soudní praxe se může během delší aplikace v praxi korigovat. Ze zkušeností víme, že Exekuční řád podléhá poměrně častým legislativním změnám. Jen nedávno jsme se dozvěděli o nových zamýšlených novelizacích, přičemž se domníváme, že jednou z dotyčných oblastí budou právě donucovací opatření. Bylo by velmi žádoucí, kdyby se k přípravě této legislativy přistupovalo přiměřeně odpovědně, zohledňujíc složitost vytvoření efektivní regulace výkonu rozhodnutí.

Jak tomu bývá při novelizaci Exekučního řádu, v legislativním procesu cítilo potřebu vyjádřit svůj více či méně kvalifikovaný názor velké množství subjektů. V rámci této spleti názorů se hledalo citlivé, politicky udržitelné ekvilibrium mezi právní silou donucovacích opatření a ochranou povinných a jiných subjektů exekučního řízení. Ti, kteří čekali, že donucovací opatření přinesou zásadní impuls, který donutí povinné aktivně participovat v řešení exekuce, asi zůstali zklamáni. Navzdory úskalím přijaté právní úpravy se domníváme, že institut donucovacích opatření při správném využívání je způsobilý posílit možnosti exekutora u určitých druhů exekucí. Také se domníváme, že po ustálení právní praxe se vytváří prostor pro precizování právní úpravy a další rozvoj tohoto institutu. Ve stavu snižující se efektivity tradičních způsobů vedení exekuce může mít institut donucovacích opatření v budoucnosti zásadní význam pro efektivní prováděcí řízení.

 

Text: JUDr. Peter Stodola, PhD., súdny exekútor

Mgr. Michaela Martincová, exekútorský koncipient

---

1. Pozri pripomienku Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky k novele CMP, ktorou sa mal meniť aj 
  Exekučný poriadok, v rámci legislatívneho procesu LP/2020/361. Dostupné na internete: https://www.slov- 
  lex.sk/elegislativa/legislativne-procesy

2. Plán legislatívnych úloh vlády SR na rok 2022, mesiac jún, p. č. 9. Dostupné na internete: https://www.vlada.gov.sk/site/assets/files/1771/plan_2022.pdf

3. Nariadenie vlády č. 390/2021 Z. z. z 20. októbra 2021, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky 
  č. 268/2006 Z. z. o rozsahu zrážok zo mzdy pri výkone rozhodnutia v znení neskorších predpisov.

4.  Zásadná zmena v konkurznej právnej úprave nastala prijatím zákona č. 377/2016 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon 
č. 7/2005 Z. z. o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov            a ďalšie zákony, pričom sa zavádza inštitút oddlženia prostredníctvom konkurzu alebo splátkového kalendára.

5. Tento spôsob vedenia exekúcie bol do Exekučného poriadku zavedený novelou č. 84/2009 Z. z., ktorou bolo doplnené 
  ustanovenie § 179a. 

6. Zivilprozessordnung, § 802g.

7. Pozri § 40 a § 41 Exekučného poriadku.

8. Osobou podľa uvedeného ustanovenia je štatutárny orgán alebo člen štatutárneho orgánu, prokurista povinného, odborný zástupca zodpovedný za podnikanie povinného, likvidátor povinného, nútený správca a zákonný zástupca povinného; ak je povinným právnická osoba bez štatutárneho orgánu, povinnosť poskytnúť súčinnosť exekútorovi rovnako ako povinný má aj osoba, ktorá vykonávala funkciu štatutárneho orgánu alebo člena štatutárneho orgánu naposledy.

9. MOLNÁR, P.: Nepeňažná exekúcia. Bratislava: C. H. Beck, 2016, s. 125.

10. Po prijatí právnej úpravy sa v rámci rozhodovacej činnosti k uvedenému vyslovil aj Okresný súd Banská Bystrica napríklad v uznesení zo dňa 11. marca 2024, sp. zn. 8Ek/2371/2021, konštatuje, že právna úprava obsiahnutá v Exekučnom poriadku nepripúšťa možnosť vymáhať splnenie peňažnej povinnosti uložením donucovacieho opatrenia.

11. Pozri legislatívny proces LP/2022/293. Dostupné na internete: https://www.slov-lex.sk/elegislativa/legislativne-procesy.

12. Predkladacia správa návrhu zákona v rámci legislatívneho procesu LP/2022/293. Dostupné na internete: https://www.slov-lex.sk/elegislativa/legislativne-procesy. 

13. Podľa § 121 Exekučného poriadku ak je obava, že by mohlo dôjsť k odstráneniu, poškodeniu alebo zničeniu hnuteľných vecí pojatých do súpisu, exekútor sa postará o ich vhodné zabezpečenie na trovy povinného. Vhodným zabezpečením hnuteľných vecí sa rozumie ich označenie pečatidlom alebo pečiatkou exekútora a použitie technických prostriedkov brániacich užívaniu veci alebo ich úschova v priestoroch označených exekútorom. Iný spôsob zabezpečenia hnuteľných vecí nie je prípustný.

14. Pozri § 20a vyhlášky č. 68/2017 Z. z., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Národnej rady Slovenskej republiky  č. 233/1995 Z. z. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti (Exekučný poriadok) a o zmene a doplnení ďalších zákonov v znení neskorších predpisov.

15. Pôvodná právna úprava zaraďovala zadržanie vodičského preukazu medzi spôsoby vykonávania exekúcie, konkrétne do § 179a Exekučného poriadku.

16. Pozri ustanovenie § 72 zákona č. 8/2009 Z. z. o cestnej premávke a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov.

17.  Prieskum realizovala spoluautorka tohto článku Mgr. Michaela Martincová v súčinnosti so Slovenskou komorou exekútorov, prostredníctvom dotazníka zaslaného všetkým exekútorom.

18.  V rámci prieskumu sme sa súdnych exekútorov pýtali, či a v akej forme uložili donucovacie opatrenie. Na základe výsledkov prieskumu sme zistili, že súdni exekútori, ktorí sa prieskumu zúčastnili, v 56 % uložili zadržanie vodičského preukazu, v 42 % peňažnú pokutu a v 2 % uložili donucovacie opatrenie zadržanie osvedčenia o evidencii vozidla.

19. Práve pri najfrekventovanejších donucovacích opatreniach vo forme zadržania vodičského preukazu a peňažnej pokuty v značnej miere prevažovalo ako dôvod pre ich uloženie vymáhanie výživného. Zadržanie vodičského preukazu súdni exekútori z dôvodu vymáhania výživného uložili v 78 %. Vo zvyšnej časti, a to v 22 % uložili uvedené donucovacie oparenie z dôvodu nepodania vyhlásenia o majetku. Peňažnú pokutu súdni exekútori v 60 % uložili z dôvodu vymáhania výživného, v 18 % z dôvodu neposkytnutia súčinnosti podľa § 40 ods. 1 EP, v 16 % z dôvodu vymáhania negatórnej a inej povinnosti podľa § 192 EP a v 6 % uviedli ako dôvod uloženia peňažnej pokuty neposkytnutie vyhlásenia o majetku.

20. Súd za odôvodnené nepovažoval vzhľadom na charakter dotknutej povinnosti, a to podania vyhlásenia o majetku, požadovať od povinného predloženie listín, ktoré sú zväčša dostupné z verejných registrov. Súd zaujal negatívny postoj k možnosti sankcionovať nepodanie takého vyhlásenia. Bližšie pozri uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 19. júla 2024, sp. zn. 21Ek/1682/2023. Na tomto mieste podotýkame, že  vyhlásenie o majetku predstavuje najširšiu formu súčinnosti, ktorá môže obsahovať aj také informácie o majetku povinného, ktoré súdny exekútor na základe lustrácie majetkových pomerov nezistí.

21. V otázke prioritného použitia iných foriem súčinnosti odkazujeme na viaceré rozhodnutia vo veciach, kedy súd konštatuje predčasnosť vydania donucovacieho opatrenia. Súd sa vo svojich rozhodnutiach opiera napríklad o právnu úpravu, ktorá exekútorovi umožňuje za účelom podania vyhlásenia o majetku povinného predvolať, prípadne predviesť orgánom Policajného zboru. V prípade, že súdny exekútor nepreukázal využitie iných možností na zabezpečenie podania vyhlásenia o majetku, súd považoval uloženie donucovacieho opatrenia za nedôvodné. Bližšie pozri napríklad uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 23. novembra 2023, sp. zn. 58Ek/1314/2023, uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 25. apríla 2024, sp. zn. 46Ek/1025/2019 a uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 28. augusta 2024, sp. zn. 46Ek/1644/2020.

22. Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 13. februára 2024, sp. zn. 30Ek/544/2018.

---

Zoznam použitej literatúry a iných prameňov

 

Monografie, komentáre a učebnice

MOLNÁR, P.: Nepeňažná exekúcia. Bratislava: C. H. Beck, 2016, 176s. ISBN 978-80-89603-42-8

Števček, Kotrecová, Tomašovič, Molnár a kol. Exekučný poriadok. Komentár. 3 vydanie. C.H. Beck, 2018, s. 1072, ISBN 978-80-7400-706-4

 

Normatívne právne akty a súvisiace dokumenty

Dôvodová správa k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 233/1995 Z. z. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti (Exekučný poriadok) a o zmene a doplnení ďalších zákonov v znení neskorších predpisov a ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 8/2009 Z. z. o cestnej premávke a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov

Nariadenie vlády č. 390/2021 Z. z. z 20. októbra 2021, ktorým sa mení a dopĺňa nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 268/2006 Z. z. o rozsahu zrážok zo mzdy pri výkone rozhodnutia v znení neskorších predpisov

Vyhláška MS SR č. 68/2017 Z. z., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 233/1995 Z. z. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti (Exekučný poriadok) a o zmene a doplnení ďalších zákonov v znení neskorších predpisov

 

Zákon č. 8/2009 Z. z. o cestnej premávke a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov

Zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon

Zákon č. 377/2016 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 7/2005 Z. z. o konkurze a reštrukturalizácii a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a ktorým sa dopĺňa zákon č. 327/2005 Z. z. o poskytovaní právnej pomoci osobám v materiálnej núdzi a o zmene a doplnení zákona č. 586/2003 Z. z. o advokácii a o zmene a doplnení zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov v znení zákona č. 8/2005 Z. z. v znení neskorších predpisov

Zákon NR SR č. 233/1995 Z. z. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti (Exekučný poriadok) a o zmene a doplnení ďalších zákonov v znení neskorších predpisov 

Zákon Slovenskej národnej rady č. 564/1991 Zb. o obecnej polícii

Zivilprozessordnung

 

Elektronické zdroje

Legislatívny proces LP/2022/293. Dostupné na internete: <https://www.slov-lex.sk/elegislativa/legislativne-procesy>

Plán legislatívnych úloh vlády SR na rok 2022, mesiac jún, p. č. 9. Dostupné na internete: <https://www.vlada.gov.sk/site/assets/files/1771/plan_2022.pdf>

Pripomienky Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky k novele CMP, ktorým sa mal meniť aj Exekučný poriadok, v rámci legislatívneho procesu LP/2020/361. Dostupné na internete: <https://www.slov-lex.sk/elegislativa/legislativne-procesy>

Predkladacia správa návrhu zákona v rámci legislatívneho procesu LP/2022/293. Dostupné na internete: 
<https://www.slov-lex.sk/elegislativa/legislativne-procesy>

 

Súdne rozhodnutia

Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 23. novembra 2023, sp. zn. 58Ek/1314/2023

Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 13. februára 2024, sp. zn. 30Ek/544/2018

Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 11. marca 2024, sp. zn. 8Ek/2371/2021

Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 25. apríla 2024, sp. zn. 46Ek/1025/2019

Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 19. júla 2024, sp. zn. 21Ek/1682/2023 

Uznesenie Okresného súdu Banská Bystrica zo dňa 28. augusta 2024, sp. zn. 46Ek/1644/2020

---