Setkání zástupců EK ČR s Komorou soudních exekutorů a insolvenčních správců ESTONSKA

První příležitostí pro setkání Mezinárodní komise v novém složení (Mgr. Michal Suchánek, LL.M., Mgr. Tereza Lungová, Mgr. Jaroslav Kocinec, LL.M., Mgr. Tomáš Tunkl, Mgr. Petr Pelikán) byla návštěva zástupců Komory soudních exekutorů a insolvenčních správců Estonska, která proběhla ve dnech 31. 5. 2023 – 1. 6. 2023 v Praze. Záštitu nad setkáním převzal prezident Komory Mgr. Jan Mlynarčík, organizace přípravy a průběh setkání byly v gesci Mezinárodní komise EKČR s podporou tajemníka a sekretariátu Komory. 

Estonsko je v této souvislosti vnímáno jako premiant v oblasti digitalizace a elektronické komunikace. Seznámení se s jeho systémem tak přineslo a přináší velká očekávání. Estonskou stranu reprezentovalo osm soudních exekutorů v čele s Reet Rosenthal, dále tři spolupracující insolvenční správci a právnička estonské komory paní Merike Võsotskaja. Program byl rozdělen do dvou jednodenních částí – teoretické a praktické. 

 

Teoretická část

Účastníky konference, jež se skládala z prezentace české a estonské strany, nejprve uvítali prezident Komory Mgr. Jan Mlynarčík a JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., člen výboru UIHJ. 

Konference a diskuze s účastníky byla podpořena aktivní účastí Mgr. Michaely Wenzlové, soudkyně Vrchního soudu v Praze a Mgr. Jiřího Šlapala, exekučního soudce Okresního soudu v Litoměřicích. Stěžejní část konferenčního dne obstaraly dvě prezentace české strany. První se týkala procesu exekučního řízení a systému soudních exekutorů z přípravy právníka Komory Mgr. Ing. Antonína Tomana,  prezentoval ji soudní exekutor Mgr. Tomáš Tunkl. Druhou, doplňkovou prezentaci věnovanou českému insolvenčnímu řízení, zejména střetu s řízením exekučním, připravil a vedl soudní exekutor Mgr. Jaroslav Kocinec, LL. M. Obě prezentace měly charakter panelové diskuze, členové estonské skupiny velice živě vstupovali s doplňujícími dotazy a aktuálním porovnáním s estonskou úpravou. Právě možnost bezprostřední reakce a srovnání obou národních úprav, a tedy zvýraznění jejich rozdílnosti či podobnosti, výhod a nevýhod, bylo všemi účastníky velice oceněno. K úplnosti přispěla svou prezentací za estonskou stranu paní Tatjana Afanasieva, soudní exekutorka.

 

Praktická část

Druhý den pracovního setkání byly pro účastníky připraveny celkem tři návštěvy s praktickou ukázkou činnosti exekutorského úřadu, soudu a kanceláře insolvenčního správce. Program byl zahájen zhruba dvouhodinovou návštěvou Krajského soudu v Praze, kde se účastníkům věnoval soudce JUDr. Jiří Grygar, Ph. D., který je seznámil s chodem soudu, průběhem řízení, ukázkou soudního informačního systému a několika statistickými údaji. Po přesunu následovala návštěva Exekutorského úřadu pro Prahu 9, soudního exekutora Mgr. Michala Suchánka, LL.M. Vedle ukázky každodenního chodu úřadu, podatelny, call centra a informačního systému měli účastníci možnost v aktuálním čase shlédnout elektronickou dražbu nemovité věci a dražbu movité věci. Praktický den byl završen návštěvou kanceláře insolvenčního správce, konkrétně I. Insolvenční společnosti v.o.s. na Praze 1, za účasti společníka kanceláře JUDr. Marcela Petráska, LL. M., MBA. Zde byla náplň zaměřená na tématiku insolvenčního řízení. 

 

Estonská strana ocenila CEE

Uskutečněné pracovní setkání bylo z estonské strany hodnoceno vysoce pozitivně  právě pro možnost reálného srovnání. Výslovného ocenění se dostalo českému exekučnímu procesu v oblasti IT, zvláště pak projektu Centrální evidence exekucí. Vysoce ceněná byla také kvalita připraveného programu po stránce odborné - zvláště vysoce praktické ve spojení s erudovaností přednášejících, včetně precizního výběru zázemí a samotné organizace akce.

 

Vybraná specifika a rozdílnosti

Estonsko má zhruba 1,4 milionu obyvatel, aktuálně v něm působí 38 soudních exekutorů. Systém soukromých soudních exekutorů funguje od roku 2001 obdobně jako v ČR. Postavení soudního exekutora je podobné jako v ČR, tj. soudní exekutor vykonává činnost pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost. Předpoklady pro výkon této funkce jsou srovnatelné i v nároku na dosažené vzdělání, bezúhonnost, dosavadní praxi a složení profesní zkoušky, i zákaz další výdělečné činnosti. Významnou rozdílností je skutečnost, že funkci soudního exekutora lze vykonávat současně s funkcí insolvenčního správce a likvidátora.

Činnost soudního exekutora je rozdělena na úkony tzv. úřední a profesní. Mezi úřední úkony spadá především nucený výkon exekučních titulů na základě estonského exekučního řádu. Dále pak doručování soudních dokumentů, úřední soupis majetku, úřední dražby na návrh soudu nebo oprávněné úřední osoby, dále pak činnost mediátora ve věcech výživného přeshraničních účastníků. Ve věcech výkonu exekuční činnosti platí oblastní (krajská) místní příslušnost, kdy Estonsko tvoří čtyři samosprávné oblasti (kraje). Volba soudního exekutora v oblasti (kraji) je volná pro soukromoprávní věřitele. U veřejnoprávních věřitelů je aplikován výběr na základě přidělovacího systému, tzv. kolečko.

Do seznamu profesních činností  (tzv. další činnost soudního exekutora v analogii české úpravy) pak jsou zahrnuty dražby na návrh soukromých osob, obecné doručování listin, právní poradenství, ověření stavu, výkon funkce arbitra a smírčího mediátora. Další činnost soudního exekutora je tak v porovnání českou úpravou významně širší. Právě této problematice bude při návštěvě českých soudních exekutorů v Estonsku věnována silná pozornost.

Maximálně inspirativní pro potřeby nového moderního kodexu v Česku je z estonské úpravy absence exekučního soudu jako soudu prvoinstančního, v této fázi rozhoduje výhradně soudní exekutor.

Z jednotlivých způsobů provedení exekuce nutno uvést silné možnosti soudního exekutora při vymáhání výživného, jednak možnost postižení řidičského oprávnění, ale i cestovního dokladu. Dále pak z českého pohledu bezprecedentní zabavení vozu policií, kdy vůz je soudním exekutorem v systému označen k zabavení. Vyšší vymahatelnost bezesporu zajišťuje nižší nezabavitelné minimum na bankovním účtu ve výši jedné poloviny minimální mzdy, zatímco u ostatních pohledávek nezabavitelné minimum na účtu činí výši minimální mzdy. U srážek ze mzdy je vymahatelnost výživného podpořena premisou skutečného dokázaného příjmu tam, kde je oficiální mzda příliš nízká.

V aktuálním kontextu projednávaných možných úprav podmínek srážek ze mzdy a jiných příjmů na české scéně není bez zajímavosti zakotvení garantované minimální srážky i u příjmů nižších, než je nezabavitelná výše, jejíž výše a výpočet jsou odvislé od určených údajů statistického úřadu. I této oblasti bude při estonské exkurzi věnována pozornost s následným informačním výstupem.

V oblasti úpravy nákladů exekuce lze zmínit existenci tzv. poplatku za zahájení řízení ve výši 15 až 30 EUR (k určení dle výše vymáhané peněžité povinnosti), který náleží soudnímu exekutorovi vždy v plné výši, tedy i v případě tzv. dobrovolného plnění, kdy stejně jako u české úpravy se soudnímu exekutorovi krátí odměna za provedení exekuce na polovinu. V části náhrady hotových výdajů, jejichž skladba je obdobná českému předpisu, však ční výše náhrady za ztrátu času za hodinu strávenou při výkonu exekuce mimo úřad, a sice 40 EUR, tj. zhruba pětinásobek náhrady českých soudních exekutorů.

Tolik jen nejzajímavější výběr z návštěvy estonské výpravy u nás. S obsáhlejším textem vás za Mezinárodní komisi rádi seznámíme po návštěvě českých soudních exekutorů v Estonsku. Ta je předběžně naplánována na druhou polovinu letošního roku. 

 

text: Mgr. Petr Pelikán – pověřený člen Mezinárodní komise EK ČR