EXEKUTORSKÁ KOMORA

ČESKÉ REPUBLIKY

aktualitypro exekutorypro médiakontaktKomorní listy

Vítáme Vás na portálu

EXEKUTORSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY

Partnerský server

Navštivte náš nový
portál s informacemi
o dražbách

www.portaldrazeb.cz

Copyright © 2009 - 2017
EXEKUTORSKÁ KOMORA
ČESKÉ REPUBLIKY
Všechna práva vyhrazena.

Komorní listy - aktuální číslo
Twitter YouTube

Dražby soudních exekutorů

Co je to dražba?

Dražbou se rozumí takový prodej, kdy v určený den se nabízí určitá věc ke koupi neurčitému počtu zájemců a prodá se pak tomu, kdo nabídne nejvyšší částku. Z výtěžku dražby je uspokojena pohledávka věřitele, případně více věřitelů.

Předmětem dražebního jednání (dražby) mohou být jak nemovitosti, tak věci movité, ale např. i podnik. Novým vlastníkem dražené věci se stává vydražitel, tedy zájemce, který při dražebním jednání učinil nejvyšší nabídku.

Dražba konaná soudním exekutorem je upravena:

  • v ustanovení o prodeji movitých věcí v § 321-334a zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • v ustanovení o prodeji nemovitostí a zástavy v § 335-338a zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • v ustanovení o postižení podniku v § 338f-338zr zák. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
  • podpůrně v ustanovení § 66,69, 70-71 zák. 120/2001 Sb., exekuční řád
  • vyhl.č. 418/2001 Sb.
Co lze dražit?

Draženy mohou být sepsané a zajištěné movité věci, s výjimkou těch, které jsou zákonem nebo soudním rozhodnutím z exekuce vyloučeny. Takto jsou vyloučeny například běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, zdravotnické potřeby a jiné věci, které jejich vlastník potřebuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, hotové peníze do částky dvojnásobku životního minima (pro rok 2013 tedy 2x3410 Kč), zvířata, která nemají hospodářský užitek (domácí mazlíčci) a v neposlední řadě cennosti osobní povahy, mezi které lze řadit např. snubní prsten.

Pokud je povinný (dlužník) podnikatelem, nepodléhají exekuci například věci, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. (To však neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo pro pohledávku, která je zároveň vymáhána.)

Předmětem dražby nemovitých věcí mohou být pozemky a dále stavby spojené se zemí pevným základem (domy, budovy, garáže atd.), rovněž byty a nebytové prostory. Exekucí, tedy prodejem v dražbě, lze postihnout jak stavby evidované v katastru nemovitostí, tak stavby v katastru nemovitostí nezapsané.

Kdo se může dražby zúčastnit?

Dražby se může jako dražitel (zájemce o koupi) zúčastnit pouze ten, kdo do zahájení dražebního jednání zaplatí tzv. dražební jistotu, což je určitá finanční částka, jejíž výši stanovuje soudní exekutor;u prodeje movitých věcí se povinnost složit jistotu požaduje pouze u věci, jejíž hodnota převyšuje ekvivalent částky 45.000,- EUR. V případě prodeje nemovitostí se jedná o částku ve výši tří čtvrtin nejnižšího podání.

Nemůže-li nebo nechce-li se případný zájemce dražby účastnit osobně, může se zúčastnit prostřednictvím svého zástupce, fyzické osoby, která k tomuto musí být vybavena úředně ověřenou plnou mocí.

Za právnickou osobu, obec, kraj nebo stát mohou dražit fyzické osoby, které jsou oprávněny za ně jednat, případně zástupci s plnou mocí, kteří prokáží své oprávnění dražit úředně ověřenou listinou či plnou mocí.

Jednání je jinak veřejné.

Kdo se nemůže dražby zúčastnit?

Dražitelem nemůže být:

  • povinný (dlužník), tedy osoba, jejíž věc má být dražena a
  • manžel povinného
  • dražiteli rovněž nemohou být soudní exekutoři, jejich zaměstnanci, soudci, zaměstnanci soudů a dále osoby, kterým v nabytí majetku brání jiný předpis
  • tzv „obmeškaný vydražitel“ (vydražitel, který v dražbě nemovitostí nedoplatil přes výzvu nejvyšší podání a zmařil tak dražbu)
Co s sebou na dražbu?

Podmínkou účasti na dražebním jednání je prokázání totožnosti. Nedraží-li zájemce osobně, je třeba, aby jeho zástupce byl vybaven úředně ověřenou plnou mocí či jinou listinou, jíž prokáže, že je oprávněn zúčastnit se dražebního jednání.

Pokud zájemce nesložil dražební jistotu předem, je třeba pro účast na dražebním jednání mít rovněž s sebou příslušnou finanční hotovost na složení této jistoty a u dražby movitých věcí na doplacení nejvyššího podání.

Při dražbě movitých věcí musí vydražitel nejvyšší podání (nebo doplatek nejvyššího podání) ihned na místě zaplatit, jinak se věc draží znovu a bez jeho účasti. Výjimkou jsou případy, kdy by takto hrazená hotovost přesáhla limit 350 000,- Kč (zák. 254/2004 Sb.), zde pak je k doplacení stanovena lhůta 7 dnů od udělení příklepu.

U dražby nemovitostí je k doplacení nejvyššího podání stanovena soudním exekutorem lhůta v usnesení o příklepu (počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce).

Co je to dražební vyhláška?

Dražební vyhláška k prodeji nemovitosti je rozhodnutím soudního exekutora, ve kterém jsou uvedeny skutečnosti jako je čas a místo dražebního roku, označení předmětu dražby a příslušenství, výsledná cena, nejnižší podání apod.   Dražební vyhláška je kromě povinného (osoby, jejíž nemovitost je předmětem dražby) doručována i jeho manželovi, a dalším subjektům dle typu dražby (např. katastrální, obecní a finanční úřad). Dražební vyhláška se zveřejňuje na úřední desce exekutora, případně v místě obvyklým způsobem prostřednictvím obecního úřadu. Rovněž je zveřejněna na Portálu dražeb (www.portaldrazeb.cz) a v Centrální evidenci exekucí (www.ceecr.cz).

 
Jak dražba probíhá?

Dražba probíhá v čase a místě, jež je uvedeno v dražební vyhlášce, kterou soudní exekutor vydává za účelem nařízení dražebního jednání.

Po ověření totožnosti a složení dražební jistoty osobami, které se chtějí zúčastnit jako dražitelé, soudní exekutor na úvod seznámí účastníky s předmětem dražby, uvede popis věci a seznámí přítomné s obsahem dražební vyhlášky, jakož i s výší nejnižšího podání. Nejnižším podáním se rozumí minimální částka, za kterou je možno předmět dražby vydražit. Dále se po zahájení dražebního jednání zjišťuje případné předkupní právo, popř. exekutor oznámí, která věcná břemena a nájemní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovitosti váznou a zváží, zda jednání neodročí za účelem vydání nového usnesení o ceně.

Následně jsou dražitelé vyzváni, aby činili svá podání. Podání se činí slovně za současného zvednutí čísla, které bylo dražiteli přiděleno. Uskutečněné podání soudní exekutor, který dražbu vede, slovně potvrdí. Pozor, dražitelé jsou svými podáními vázáni! Dražba pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé“, „podruhé“ činí vyšší podání. Není-li učiněno další podání, soudní exekutor dražitele upozorní, že nebude-li učiněna vyšší nabídka, bude po slově „potřetí“ udělen příklep. Udělením příklepu pak dražební jednání končí.

Soudní exekutor rovněž poučí vydražitele o lhůtě pro zaplacení nejvyššího uskutečněného podání a o případných důsledcích nesplnění této povinnosti. Pokud totiž vydražitel nezaplatí nejvyšší podání, je povinen nahradit náklady, které vzniknou v souvislosti s dalším dražebním jednáním, dále škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání a bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, tak i rozdíl na novém nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem.

Jaké výhody mají spoluvlastníci dražené nemovitosti?

Spoluvlastníci nemovitosti mají k dražené nemovitosti zákonné předkupní právo. Jeho uplatnění má však pouze výhodu při účasti spoluvlastníka na dražbě a případného shodného podání. V takových případech se vydražitel určuje losem, pokud však shodné podání učinila i osoba oprávněná z předkupního práva, udělí se jí příklep nejprve této osobě. Udělením příklepu předkupní právo zaniká.

Naproti tomu manžel povinného se nemůže dražby nemovitosti zúčastnit.

Co je to dražební jistota?

Dražební jistota představuje částku, jejíž výši stanovuje soudní exekutor dražební vyhláškou, přičemž její zaplacení je nezbytnou podmínkou pro účast v dražbě. Zájemce o koupi dražené nemovitosti, případně věci movité je povinen složit dražební jistotu před zahájením dražebního jednání buď v hotovosti do pokladny soudního exekutora, nebo platbou na jeho účet.

Výše dražební jistoty je stanovována případ od případu, nejvýše však v částce, která nepřevyšuje ¾ nejnižšího podání. Vydražiteli se pak tato částka započte na jeho nejvyšší podání, představuje tedy jakousi zálohu. Ostatním dražitelům, jimž nebyl udělen příklep, je jistota po skončení dražebního jednání vrácena.

Dražební jistota je vyžadována jednak pro případ nezaplacení nejvyššího podání jako určitá pojistka, aby byly uhrazeny alespoň náklady spojené se zmařenou dražbou a jednak jako prostředek, který zamezí tomu, aby se dražby účastnily osoby, které nemají o předmět dražby opravdový zájem.

Co je to nejnižší podání?

Nejnižším podáním se rozumí taková nabídka dražitele, která představuje minimum, za které je předmět dražby možné vydražit.

V případě dražby movitých věcí je nejnižší podání určeno částkou ve výši 1/3 rozhodné ceny.

V případě dražby nemovitostí ve výši 2/3 výsledné ceny nemovitosti. Pokud při prvním dražebním jednání není nemovitost vydražena, je při druhé dražbě nejnižší podání sníženo na ½ výsledné ceny, při třetí dražbě na 40% výsledné ceny, ve třetí dražbě na 30% a při páté dražbě na 25% výsledné ceny. Tento nový postup má zabránit opakovaně neúčelně navrhovanému dražebnímu jednání.

Kdo určuje cenu a podle čeho?

Má-li být přistoupeno k dražbě nemovitosti, je soudním exekutorem vždy ustanoven znalec, jemuž je usnesením uloženo, aby zjistil obvyklou cenu nemovitosti, včetně jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených. Znalec vypracuje posudek, který musí zahrnovat všechny skutečnosti, na základě kterých ke stanovené ceně dospěl. Soudní exekutor pak cenu nemovitosti určí na základě znaleckého posudku, který má k dispozici. Od ocenění je možno upustit, jestliže nemovitost i s příslušenstvím již byla oceněna popsaným způsobem dříve, a okolnosti pro ocenění zůstaly nezměněny.

Od takto určené ceny je odvozeno nejnižší podání, které je stanoveno dražební vyhláškou.

Není-li cena movité věci stanovena úředně podle zákona o cenách, je stanovena odhadem vykonavatele soudního exekutora. Pokud jde o případ, kdy k určení ceny nepostačují znalosti a zkušenosti vykonavatele, vydá soudní exekutor usnesení, jímž je ustanoven znalec k ocenění věci. Znalci je uloženo, aby za účelem stanovení ceny vypracoval znalecký posudek.

Co je to předražek?

Novelou byl do občanského soudního řádu vložen nový institut předražku, který se do našeho právního řádu v podstatě vrací. Díky předražku může již vydraženou nemovitost získat při splnění dalších podmínek osoba, která se dražby neúčastnila, s výjimkou osob, které se dražit nesmějí.

Každý může do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o udělení příklepu exekutorovi navrhnout, že vydraženou nemovitost chce do svého vlastnictví nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než za kterou byla prodána v dražbě.

Ve stejně krátké lhůtě je však tato osoba povinna navrhovanou zvýšenou částku též uhradit na účet exekutora.

Jsou-li tyto podmínky splněny, a ten, komu byl příklep udělen, své nejvyšší podání do tří dnů nedorovná, usnesení o příklepu se zruší a nahradí se usnesením o předražku.

Jaké další kroky následují, pokud získám v dražbě nemovitost (movitou věc)

Vydražitel je oprávněn převzít nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však k uplynutí lhůty k podání předražku. Vydražitel je povinen zaplatit nejvyšší podání učiněné při dražbě ve lhůtě, kterou mu k tomu určí soudní exekutor, přičemž tato lhůta nesmí být delší než dva měsíce. Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy usnesení o příklepu nabylo právní moci. Na nejvyšší podání se započítá vydražitelem složená dražební jistota.

Po právní moci usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání soudní exekutor vyrozumí příslušný katastrální úřad.

Vydražitel se však stává vlastníkem vydražené nemovitosti až poté, co nabylo usnesení o příklepu právní moci a zároveň bylo zaplaceno jím učiněné nejvyšší podání, a to zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu, tj. ke dni dražebního jednání.

Případné právní vady na vydražené nemovitosti v podobě exekučních příkazů ostatních soudních exekutorů budou na základě pravomocného usnesení o příklepu a potvrzení o zaplacení nejvyššího podání zrušeny - provedením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Zástavní práva váznoucí na nemovitosti budou katastrálním úřadem odstraněna po právní moci rozvrhového usnesení, o čemž  soudní exekutor příslušný katastrální úřad vyrozumí.

U dražby movité věci je třeba zaplatit nejvyšší podání ihned, jinak se věc draží znovu. V případě, že nejvyšší podání přesahuje částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti dle zvl. právního předpisu (zák. č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti), je třeba doplatit nejvyšší podání ve lhůtě sedmi dnů od udělení příklepu.

Na vydražitele movité věci, který zaplatí řádně a včas nejvyšší podání, přechází vlastnické právo s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Na žádost vydražitele vydá exekutor o přechodu práva k vydražené věci potvrzení.

 
 

© 2009 - 2017 Exekutorská komora České republiky. Všechna práva vyhrazena.

Autorská práva vykonává Exekutorská komora České republiky. Bez písemného souhlasu Exekutorské komory České republiky je zakázáno jakékoliv užití části nebo celku, zejména rozmnožování, rozšiřování a sdělování obsahu veřejnosti jakýmkoliv způsobem i v jiném než českém jazyce.


Exekutorská komora ČR si dovoluje upozornit veřejnost, že hovory uskutečňující se na veškerých telefonních linkách Exekutorské komory ČR a jejích zaměstnanců mohou být monitorovány.