EXEKUTORSKÁ KOMORA

ČESKÉ REPUBLIKY

aktualitypro exekutorypro médiakontaktKomorní listy

Vítáme Vás na portálu

EXEKUTORSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY

Partnerský server

Navštivte náš nový
portál s informacemi
o dražbách

www.portaldrazeb.cz

Copyright © 2009 - 2017
EXEKUTORSKÁ KOMORA
ČESKÉ REPUBLIKY
Všechna práva vyhrazena.

Komorní listy - aktuální číslo
Twitter YouTube

Exekutorské služby

Kdo je soudní exekutor?
 
Soudní exekutor je fyzická osoba, kterou stát pověřil exekutorským úřadem, v rámci něhož exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů a další činnost podle exekučního řádu. Soudním exekutorem může být jmenován pouze občan České republiky, který mj. má úplné vysokoškolské vzdělání v oboru právo a právní věda, je bezúhonný, vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi a složil exekutorskou zkoušku.
Mezi nejvýznamnější povinnosti exekutora patří povinnost nezávislosti, vázanost Ústavou, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu danými v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, zákaz jiných výdělečných činností, povinnost mlčenlivosti a povinnost provádění exekucí v pořadí, v jakém byly zahájeny. Exekutor má postavení úřední osoby při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.
 
Povinnost mlčenlivosti soudního exekutora
 
Exekutor má též velmi striktně stanovenou povinnost mlčenlivosti. Získané informace je oprávněn využít pouze za účelem vedení exekuce a je přirozeně také vázán povinností mlčenlivosti o všech skutečnostech, které se dozvěděl při provádění exekuční činnosti nebo další činnosti. Této povinnosti ho může zprostit pouze orgán Exekutorské komory České republiky, a pouze v nezbytné míře a pro jednotlivý případ. Zprostit mlčenlivosti může soudního exekutora i účastník řízení, pokud se jedná a skutečnosti týkající se jeho řízení. Povinnost mlčelivosti trvá i po zániku výkonu úřadu exekutora. Ze zákona samotného vyplývá, že porušení povinnosti mlčenlivosti exekutora je stíháno možnou sankcí kárného opatření a zakládá povinnost k náhradě škody, která porušením povinnosti mlčenlivosti vznikla.
 
Odpovědnost exekutora za škodu
 
Je zakotvena zvláštní zákonná odpovědnost exekutora za škodu způsobenou v souvislosti s činností podle EŘ (tj. jak při výkonu exekuční, tak i při výkonu další činnosti), a to odpovědnost za škodu objektivní povahy s možností liberace exekutora. Pro poškozeného z toho vyplývá praktický důsledek, že může uplatnit svůj nárok na náhradu škody způsobené exekutorem při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů nebo při činnostech vykonávaných z pověření soudu (např. doručování písemností soudu, výkon činnosti soudního vykonavatele dle OSŘ) jak přímo vůči exekutorovi (v režimu exekučního řádu) tak i vůči státu v režimu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
  
 Co exekutor dělá?
 
Dle EŘ vykonává exekutor nucený výkon exekučních titulů (dále jen "exekuční činnost") a další činnost. V rámci další činnosti může (a) poskytovat právní pomoc po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další činností, (b) sepisovat listiny a vykonávat jinou činnost
Další činností exekutora může být:

(a) právní pomoc oprávněnému či povinnému po vydání exekučního titulu, jakož i v souvislosti s exekuční činností a další činností,
(b) sepisování listin - exekutorských zápisů (o osvědčení skutkového stavu děje nebo věci),
(c) jiná činnost, pod kterou lze podřadit dle dikce exekučního řádu:
  • úschovy (peněz, listin nebo movitých věcí),
  • provádění dobrovolných dražeb,
  • jakékoliv činnosti na základě pověření soudu (doručování písemností soudu, činnost soudního vykonavatele atd.).
 
 Kdy mohu přijít?
 
Podmínkou, aby soudní exekutor mohl provést exekuci je v první řadě tzv. exekuční titul, který je po materiální i formální stránce vykonatelný. Věřitel, resp. osoba oprávněná z exekučního titulu, kterým má pravomocně přiznanou pohledávku, si může zvolit k provedení exekuce jím vybraného soudního exekutora, přičemž každý soudní exekutor má celostátní působnost. Soudní exekutor potřebuje k výkonu exekuční činnosti pověření exekučního soudu, které mu soud udělí na základě exekučního návrhu oprávněného. Oprávněný může podat exekuční návrh k jím vybranému soudnímu exekutorovi a ten požádá exekuční soud o pověření a nařízení exekuce nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu.. Tento novelizovaný postup má za cíl urychlit exekuční řízení, přičemž pověření exekučního soudu k provedení exekuce není napříště soudním rozhodnutím, nýbrž faktickým úkonem soudu. 
 
Exekuční titul
 
Exekuční řízení je řízením, v němž vystupují dvě strany - oprávněný a povinný - terminologií nalézacího řízení věřitel a dlužník - které mají protikladné zájmy a vedou spor. Tento spor však již není sporem o nárok plynoucí z hmotného práva jako v řízení nalézacím, ale sporem o nárok judikovaný. Judikované právo na rozdíl od nároku plynoucího z práva hmotného musí být po nabytí právní moci rozhodnutí respektováno jak účastníky řízení, tak i státem a všemi jeho orgány. Tato vlastnost je nazývána závazností a je vyjádřena institutem právní moci. Vykonatelnost je vlastnost rozhodnutí, která dovoluje oprávněnému (věřiteli) dovolat se i nuceného uskutečnění takového rozhodnutí, pokud nebylo povinným (dlužníkem) plněno dobrovolně. Takové rozhodnutí, které je veřejnou listinou, se nazývá exekučním titulem.
 
Pro vedení exekuce je tedy nezbytný jak závazný (pravomocný) tak i vykonatelný exekuční titul. V některých případech však postačuje, aby exekuční titul oplýval alespoň vykonatelností. Typicky předběžná opatření vydaná prvostupňovými soudy jsou vykonatelná dnem doručení povinnému, zatímco pravomocnými se mohou stát teprve poté, co o nich bude rozhodnuto soudy druhého stupně. Nutno upozornit, že exekuční titul (zejména v případě rozsudku) musí být opatřen nejen potvrzením (doložkou) o nabytí právní moci, ale i doložkou o nabytí vykonatelnosti, na což se často zapomíná. 
V exekuci je pravidlem exekuční titul vydaný soudem v civilním nalézacím řízení. Typicky se jedná o rozsudky, usnesení, platební rozkazy, směnečné platební rozkazy a soudem schválené smíry, ukládající povinnost jednomu z účastníků.
 
Ne všechna soudní rozhodnutí se však mohou stát exekučním titulem. Titulem nebudou jednak rozhodnutí mající pouze určovací povahu, včetně zamítavých rozhodnutí a rozhodnutí nepřiznávajících nárok. Také konstitutivní rozhodnutí a rozhodnutí ukládající projev vůle nebudou exekučním titulem.
 
Jisté problémy se mohou vyskytnout při provádění exekuce na základě rozhodnutí soudu cizího státu. Vzhledem k tomu, že podmínkou nařízení exekuce na základě rozhodnutí soudu cizího státu, je vzájemnost provedení exekuce rozhodnutí českých soudů v příslušném cizím státě, je třeba nejprve přezkoumat naplnění této podmínky. V případě, že se jedná o rozhodnutí vydané orgánem členského státu Evropské unie, lze pro jeho výkon užít Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I), které stanoví bližší podmínky pro uznávání a výkon rozhodnutí vydaných orgány členských států Evropské unie.
 
Exekuční řád připouští provedení exekuce i na podkladě jiných exekučních titulů, které nemusí být dokonce ani výsledkem jakéhokoliv řízení. Klasickým případem je notářský zápis. Ten se totiž stává exekučním titulem pouze na základě výslovného souhlasu dlužníka s vykonatelností zápisu za poměrně přísných podmínek exekučního práva. Právě povaha notářského zápisu, který není rozhodnutím, znamená, že se stává titulem výlučně na základě svobodně prohlášené vůle dlužníka. Předmětem jeho prohlášení může být peněžitá pohledávka nebo realizace zástavních práv.
 
 
Novelou exekučního řádu již není soudnímu exekutorovi dovoleno sepsat exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti. Tato kompetence je tedy ponechána od 1. ledna 2013 již jen výhradně notářům. Zápisy sepsané do tohoto data však své platnosti nepozbývají a exekučním titulem zůstávají i nadále.
 
Dalším zvláštním exekučním titulem je vykonatelný rozhodčí nález. V rozhodčím řízení dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, jsou rovněž řešeny soukromoprávní spory a je poskytována ochrana subjektivním právům. Rozhodčí řízení patří mezi tzv. veřejnoprávní soudnictví, které není prolomením státního monopolu na zajišťování ochrany subjektivních práv. Díky tomu byla přiznána rozhodčím nálezům exekuovatelnost.
 
Exekučním titulem jsou rovněž vykonatelná rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smíry schválené těmito orgány a vykonatelná rozhodnutí a výkazy nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.
 
Zásadně však způsobilým exekučním titulem nejsou různé výkazy státem vlastněných právnických osob, které nejsou zároveň orgány státu (nevykonávají státní správu). Proto např. účty společnosti ČEZ a.s. vystavené účastníkům nejsou "výkazem nedoplatků orgánů státní správy".
 
 Proč zrovna k exekutorovi?
 
Občanský soudní řád umožňuje, aby věřitelé i nadále v nezměněném rozsahu využívali jak výkon rozhodnutí prováděný soudem podle občanského soudního řádu ("OSŘ"), tak exekuci podle exekučního řádu. Aby se oprávněný domohl svého práva, jedná-li se peněžité plnění, smí podat  buď exekuční návrh podle exekučního řádutak i návrh na nařízení výkonu rozhodnutí. Exekuční řád je oproti OSŘ účinnější v tom, že dává soudu či exekutorovi na každý úkon lhůtu, ve které musí soud či soudní exekutor rozhodnout. Jinými slovy to např. znamená, že do 15 dní od doručení exekučního návrhu musí být pověřen navrhovaný exekutor a nařízena exekuce. Protože základní zásadou úspěšné exekuce je rychlost, mnohdy bude dlužník vyrozumíván o exekuci až poté, co mu bude zablokován účet, popř. začne srážení ze mzdy, nebo bude na dveře klepat soudní exekutor, aby sepsal a odvezl movité věci. Ustanovení o procesní lhůtě dané soudu je jedním z největších výdobytků exekučního řádu a lze tak předpokládat podstatné urychlení celého řízení na rozdíl od řízení o výkon rozhodnutí, kde lhůta pro nařízení exekuce stanovena není.
 
Nejdůležitějším důsledkem nařízení exekuce je tzv. generální inhibitorium, tedy zákaz nakládání s majetkem. Toto inhibitorium je generální v tom smyslu, že postihuje všechen majetek povinného, tedy i ten, o kterém exekutor či soud v době nařízení exekuce neví. Tato šíře inhibitoria je však vyvážena povolením jistých výjimek. Jedná se o nakládání s majetkem v mezích běžné obchodní činnosti, při uspokojování základních životních potřeb a správa a údržba majetku.
 
Novelou účinnou od 1. ledna 2013 je však připuštěno zmírnění a omezení generálního inhibitoria, pokud je vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru s majetkem povinného, na který by se inhibitorium vztahovalo.
 
Součinnost třetích osob je novinkou. Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, jsou povinni sdělit exekutorovi údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti. Policie České republiky je povinna poskytnout exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost při výkonu exekuční činnosti. Banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, fondy, obchodníci s cennými papíry jsou povinni sdělit exekutorovi údaje o číslech účtů povinného, jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách či zaknihovaných cenných papírech povinného. Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému poštou nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb. Provozovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich. Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného. Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k provedení exekuce.
 
Jak to tedy probíhá?
 
Jednotlivé fáze exekučního řízení dle exekučního jsou následující:
1. Exekuční návrh
2. Výzva k doplnění, opravě či upřesnění návrhu
3. Pověření k vedení exekuce
4. Vydání exekučního příkazu
5. Některá z forem obrany povinného proti exekuci:
 
a) návrh na zastavení exekuce (buď částečně či v plném rozsahu)
b) návrh na odklad exekuce
c) dobrovolné splnění vymáhané povinnosti
d) uplatnění námitky podjatosti exekutora
e) návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu (eventuálně vylučovací žaloba)
f) námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce
 
6. Samotné provádění exekuce poté, co byl zamítnut návrh na zastavení či odklad, popř. námitka podjatosti, námitka proti příkazu k úhradě nákladů exekuce
7. Rozvrh
8. Vymožení nákladů exekuce
 
Exekuční návrh
 
Samotné exekuční řízení se zahajuje na návrh. Na jeho základě musí věcně příslušný soud pověřit exekutora k vedení exekuce ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od jeho předložení. Návrh musí podat oprávněný a může jej podat přímo exekutorovi. Oprávněný může rovněž využít možnost, aby pro něj exekuční návrh sepsal přímo exekutor na základě listin předložených oprávněným. Exekutoři jsou oprávněni provádět exekuce po celém území České republiky.
 
Exekuční návrh musí kromě obecných náležitostí (jméno, příjmení a bydliště účastníků, exekutora, který má exekuci vést, dále pak označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, uvedení rozsahu, v jakém byla povinnost splněna a také důkazy, kterých se oprávněný dovolává.
 
K návrhu musí být připojen originál nebo úředně ověřená kopie exekučního titulu s doložkou vykonatelnosti, popř. stejnopis notářského nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti.
 
Pověření exekutora
 
Po podání návrhu na nařízení exekuce je druhou fází pověření exekutora vedením exekuce samotné. Největšími výhodami úpravy v exekučním řádu oproti občanskému soudnímu řádu je bezesporu (1.) zavedení 15 denní lhůty pro nařízení exekuce - lhůty stanovené soudům povedou k rychlejšímu pověřování a tím i k efektivní ochraně subjektivních práv (2.) skutečnost, že soud neuvádí, jakým způsobem bude exekuce provedena - dosavadní soudní praxe totiž postupovala tak, že jednotlivé způsoby exekuce byly nařizovány postupně, jeden po druhém, a to vždy až poté, co byl předchozí způsob výkonu rozhodnutí neúspěšný. Takový postup ovšem např. umožňoval dlužníkovi poté, co mu byl zablokován účet pro výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, se okamžitě začít zbavovat ostatního majetku (např. převodem na osoby blízké či na právnické osoby jím ovládané či na třetí osoby apod.). Podle exekučního řádu takový postup nadále není možný. Exekutor není omezen ve výběru způsobů provedení exekuce a bude proto možné, aby najednou jednotlivými exekučními příkazy postihnul veškerý majetek povinného, pokud o něm ovšem bude mít vědomost. (3.) generální inhibitorium na majetek povinného - po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný a (4.) zamezení podávání nedůvodných odvolání – byť byly odvolací důvody omezeny toliko na skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, ve velké většině případů bývalo dovolání proti usnesení o nařízení exekuce zamítáno jako nedůvodné, což nakonec způsobovalo jen průtahy v řízení. Účinnou obranou proti bezdůvodné exekuci je již jen návrh na zastavení exekuce, o kterém v prvním kole rozhoduje exekutor.
 
Vydání exekučního příkazu
 
Exekučním příkazem se rozumí příkaz k samotnému provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v exekučním řádu. Ihned po zapsání exekuce do rejstříku zahájených exekucí (tedy aniž by bylo doručeno povinnému) je oprávněn exekutor vydat exekuční příkaz. Jeho vydání má řadu zásadních důsledků: a) jednak se jím upřesňuje, který majetek bude postižen a vyplývá z něj i způsob provedení exekuce, b) důsledkem doručení exekučního příkazu dlužníkovi či poddlužníkovi je bezvýjimečné inhibitorium, tedy bezvýjimečný zákaz povinnému nakládat s majetkem, který je postižen exekučním příkazem, c) okamžik doručení exekučního příkazu určuje pořadí prováděné exekuce při konkurenci více druhů exekuce (správní, výkonu rozhodnutí, provádění exekuce). Exekuční příkaz ovšem může být vydán pouze na majetek, který je přesně určen a exekutor jej tedy zná. Na majetek, který exekutor nepostihl exekučním příkazem, se dále vztahuje generální inhibitorium jako důsledek nařízení exekuce soudem a povinný může tohoto majetku použít k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, popř. k uspokojování základních životních potřeb.
 
V okamžiku doručení usnesení o nařízení exekuce a případně také exekučního příkazu se poprvé seznamuje povinný se skutečností, že jeho majetek bude použit na úhradu pohledávky věřitele. V tomto okamžiku může povinný (dlužník) poprvé zvolit advokáta a jeho prostřednictvím se bránit proti dopadům nařízené exekuce.
 
Nutno poznamenat, že o všech těchto procesních prostředcích obrany povinného, s výjimkou dobrovolného splnění, rozhoduje soud.
 
Způsoby provedení exekuce
 
Exekuční řád zajišťuje větší efektivitu provádění exekucí soudním exekutorem i tím, že exekuci může soudní exekutor provést v jednom exekučním řízení více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby (např. prodejem nemovitosti, přikázáním pohledávky apod.), a to i současně, způsob provedení exekuce přitom určuje soudní exekutor. Věřitel tak nemusí, jako tomu bylo doposud, čekat na výsledek jednoho způsobu exekuce než započne s jiným, ale souběžně může být prováděna exekuce více způsoby. Povinný tedy nemůže namítat (tak jako tomu bylo u výkonu rozhodnutí), že exekuce je prováděna způsobem zjevně nevhodným, protože sám zákon (exekuční řád) dává exekutorovi možnost provádět exekuci najednou několika způsoby.
 
Způsoby provádění exekuce v exekučním řádu jsou v základu shodné s občanským soudním řádem, exekuční řád však v rámci jednotlivých způsobů provádění exekuce přináší řadu výjimek a odlišných postupů při provádění exekucí soudním exekutorem, které by měly pomoci zefektivnit a urychlit vymáhání pohledávek a zná také některé "nové" způsoby provádění exekuce.

Výslovně připouští exekuci postižením podílu povinného jako společníka nebo komanditisty ve společnosti a exekuci postižením členských práv a povinností povinného jako člena v družstvu. Dále pak je výslovně připuštěna exekuce prodejem zástavy (a to i ve vlastnictví třetích osob) a je připuštěna exekuce postižením patentů, průmyslových vzorů, ochranných známek a licencí. Do doby zpeněžení těchto práv vykonává všechna práva exekutor. Dalším způsobem provádění exekuce je exekuce na cenné papíry, u které má, podle povahy cenného papíru, exekutor možnost buď vyzvat toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal exekutorovi nebo se postará o jejich zpeněžení převodem na třetí osobu podle ustanovení upravujících prodej movitých věcí. Do doby zpeněžení cenného papíru ovšem vykonává práva z cenného papíru sám exekutor. Od 1. ledna 2013 smí kromě výše uvedeného exekutor zvolit další ze způsobů vedení exekuce, jako je správa nemovitosti či pozastavení řidičského oprávnění. Správa nemovitosti je nový způsob, který znamená, že exekutor namísto toho, aby nemovitost prodal, může nakládat s užitky, které jsou s nemovitostí spojeny (např. nájemné), exekutor smí učinit vhodná opatření, aby nemovitost byla řádně užívána. Za tím účelem je mimo jiné oprávněn vypovídat či uzavírat smlouvy týkající se nemovitosti. Druhý jmenovaný způsob, tedy pozastavení řidičského oprávnění, smí být veden pouze proti povinnému, který je v prodlení s placením výživného na nezletilé dítě. Dnem doručení exekučního příkazu se povinnému pozastavuje oprávnění k řízení motorových vozidel. Z pochopitelných důvodů se tento postup neuplatní v případě, že povinný nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, kterým je povinen poskytovat výživné, tedy např. řidič z povolání.
 
Soudní exekutor tedy může použít tyto způsoby exekuce: exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, exekuce přikázáním pohledávky (jde zejména o bankovní účty, obchodní podíly, patenty a licence), exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí (včetně prodeje zástav) exekuce postižením podniku, zřízením exekutorského zástavního práva, správou nemovitosti, pozastavením řidičského oprávnění, exekuce vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci či  provedením prací a výkonů.
 
Z výše uvedených jedenácti způsobů exekuce se prvních sedm používají pro vymáhání peněžitých pohledávek a další čtyři pro vymáhání práv na nepeněžitá plnění.
 
Kolik mě to bude stát?
 
Dle zákona je exekutor oprávněn požadovat zálohu na náklady exekuce, přičemž záloha na náklady provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50% odměny, s tím, že za základ se považuje výše pohledávky, která má být vymožena, a v případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50% odměny stanovené pro takovou exekuci. Záloha se nepožaduje u oprávněného, u kterého jsou splněny podmínky pro osvobození podle zvláštního předpisu nebo jde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte.
 
Jinak ovšem náklady exekuce a náklady oprávněného platí povinný, takže v konečném důsledku je vymáhání pohledávek soudním exekutorem pro věřitele levné. Odměna exekutora, které je součástí nákladů exekuce, je stanovena tarifem, který jako vyhlášku vydává Ministerstvo spravedlnosti. Mimo tarifní odměnu lze sjednat smluvní odměnu mezi oprávněným a exekutorem. Úspěšné provedení exekuce tedy záleží na aktivitě soudního exekutora, který je na ní hmotně zainteresován. 
 

© 2009 - 2017 Exekutorská komora České republiky. Všechna práva vyhrazena.

Autorská práva vykonává Exekutorská komora České republiky. Bez písemného souhlasu Exekutorské komory České republiky je zakázáno jakékoliv užití části nebo celku, zejména rozmnožování, rozšiřování a sdělování obsahu veřejnosti jakýmkoliv způsobem i v jiném než českém jazyce.


Exekutorská komora ČR si dovoluje upozornit veřejnost, že hovory uskutečňující se na veškerých telefonních linkách Exekutorské komory ČR a jejích zaměstnanců mohou být monitorovány.